Viditelnost planet
Říjnová večerní obloha je velmi chudá na planety. Můžeme pozorovat jen Saturn, a to v první polovině měsíce večer nízko nad jihozápadním obzorem. Planetu najdeme v souhvězdí Vah.
To na ranní obloze bude rušno. Vysoko nad východním obzorem v souhvězdí Raka bude zářit Venuše. Rodinu planet doplní Mars a Jupiter. Obě planety najdete v souhvězdí Lva.
Od druhého týdne října ráno nad východním obzorem můžeme spatřit také Merkur.
Ze zajímavých úkazů vybíráme
Od 8. do 11. října ráno uvidíme na východě seskupení Měsíce, Venuše, Marsu, Jupitera a Merkuru v blízkosti nejjasnější hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva.
16. října večer nad jihozápadním obzorem bude Měsíc blízko Saturnu.
17. října můžeme pozorovat ráno nad východním obzorem planety Mars a Saturn.
21. října nastane maximum meteorického roje Orionid. Aktivita roje bude od 2. října do 7. listopadu. V maximu se odhaduje kolem 15. velmi rychlých stop za hodinu.
25. října můžeme pozorovat na ranní obloze přiblížení planet Venuše a Jupiter.
29. října ve 23 hod. proběhne zákryt Aldebaranu Měsícem pozorovaný vysoko nad naším obzorem.
Blíží se soumrak letního času?
Letní čas končí poslední říjnovou neděli, tj. 25. října, kdy se ručičky hodin ve 3 hod. SELČ posunou o jednu hodinu zpět. Letní čas trvá sedm měsíců a zavádí se ve většině evropských států. Byl zaveden k prodloužení produktivní části dne a motivován úsporami v energetice. Člověk si začal prodlužovat svoji činnost pomocí umělého osvětlení, ale tím vzrostly nároky na energii. Možností, jak prodloužit produktivní dobu lidské činnosti za cenu nízké spotřeby energie, je posunout čas tak, aby Slunce zapadalo později.
V poslední době sílí tlaky nejen od jednotlivců, ale například od některých členů Evropského parlamentu, po zrušení letního času. Argumentují tím, že úspora energie je diskutabilní. Podle údajů Pražské energetiky je úspora elektrické energie (kolem 1%) pouze v období okolo rovnodennosti. V letních měsících má letní čas na spotřebu elektrické energie minimální vliv, protože přirozené osvětlení je i tak dost dlouhé a prodloužení letního času do října znamenalo v porovnání s předchozími roky ztrátu, protože ztráty za říjen se vyrovnají zářijovým úsporám. Přechod z letního času na SEČ a opačně způsobuje například změny v jízdních řádech spojů. S tímto přechodným obdobím se špatně vyrovnává organismus určitého počtu lidské populace.
Obloha v říjnu
Prohlídku říjnové oblohy začneme na západním obzoru, kde kolem 21. hodiny nad jihozápadem spatříme hvězdy tzv. letního trojúhelníku Deneb, Vegu a Altair. Blízko poledníku můžeme pozorovat podzimní souhvězdí Pegase a nad ním je jasný mlhavý obláček, galaxie v Andromedě. Nad ní severovýchodně jsou dva obloučky hvězd tvořící souhvězdí Persea. Na východě vychází souhvězdí zimy Býk s jasnou hvězdou Aldebaran. Nad Orionem, na severovýchodě, můžeme pozorovat jasnou hvězdu Capellu ze souhvězdí Vozky. Před půlnocí vychází Orion.
Z tohoto souhvězdí budou zdánlivě vyletovat světelné stopy meteorů podzimního roje Orionid. Roj meteorů se pozemskému pozorovateli jeví na obloze tak, že ve směrech, kde Země křižuje dráhy tělísek meteorického roje, pozoruje větší počet meteorů rozbíhajících se od určitého místa na obloze. Jde o perspektivní jev. Jejich dráhy jsou v atmosféře Země rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdánlivě rozbíhají. Bod, v němž se rozbíhají, se na obloze nazývá radiant. Země se během roku setkává s řadou rojů. Jsou označovány podle toho, v jakém souhvězdí mají radiant.
Původ hmotných částeček milimetrových až několikacentimetrových rozměrů tohoto roje je jako u ostatních rojů v kometách, od kterých se oddělily a za kometou vytvořily jakousi prachovou stopu. U Orionid se konkrétně jedná o slavnou kometu Halleyovu. Když proud částeček protne dráhu Země, po které se naše planeta pohybuje kolem Slunce, a zároveň se planeta v tomto křížení nachází, dojde k setkání částic s atmosférou Země. Tam rychlostí mnoha kilometrů za sekundu dochází k hoření tělesa. Přitom se vytvoří stopa ionizovaného vzduchu, která na krátký čas jasně zazáří a kterou právě vidíme jako světelný jev – meteor. Světelná stopa se udrží na obloze až několik sekund.