Obloha v měsíci lednu 2017

Viditelnost planet

Na večerní obloze, vysoko nad obzorem, bude stále dominovat Venuše jako Večernice. Zapadá po 20. hodině. Její jasnost bude nepřehlédnutelná. Budeme ji moci pozorovat ve společnosti planety Mars, která se nachází též vysoko nad obzorem. Zapadá po 21. hod. Obě planety najdeme v souhvězdí Vodnáře.

Na ranní obloze vysoko nad jihovýchodem zastihneme Jupiter v souhvězdí Panny. Merkur uvidíme až v polovině měsíce nízko nad jihovýchodním obzorem. Na ranní obloze se také koncem ledna nad objeví Saturn. Najdeme ho na hranici souhvězdí Hadonoše a Střelce.

Ze zajímavých úkazů vybíráme

3. ledna nastane největší aktivita meteorického roje Kvadrantid. Aktivita roje je poměrně krátká, začíná na přelomu prosince a ledna a končí kolem 12. ledna. Očekává se kolem 120 rychlých světelných stop za hodinu.

9. ledna kolem 20. hod. budeme moci pozorovat nad jihovýchodním obzorem Měsíc v blízkosti nejjasnější hvězdy Aldebaran v souhvězdí Býka.

24. ledna můžeme na ranní obloze kolem 7. hod. pozorovat Měsíc v těsné blízkosti planety Saturn.

31. ledna budeme moci pozorovat kolem 18. hod. nad jihozápadním obzorem Měsíc v těsné blízkosti Venuše a Marsu. Ve 20 hod. nastává konjunkce Měsíce s Venuší.

Obloha v lednu

Co nám přináší lednová obloha? Při pohledu na zimní souhvězdí v polovině měsíce po 20. hodině upoutá náš zrak nad jihojihovýchodem Orion, nad ním souhvězdí Býka. Východ tohoto souhvězdí kolem roku 4 000 př. Kr. oznamoval příchod jara. Hlavu Býka tvoří otevřená hvězdokupa Hyády. Hvězdy této hvězdokupy přirovnávali Římané k selátkům. Maďarům připomínal úl se včelami. Nad tímto souhvězdím, směrem k východu, svítí dvojice jasných hvězd Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců.

Nad jihozápadem spatříme souhvězdí Andromedy. Nalezneme ho podle mlhavého obláčku. Představuje pouto, kterým byla podle báje připoutána princezna Andromeda k mořskému útesu. Tento obláček je ve skutečnosti hvězdný ostrov – galaxie. Pozorování dalekohledem nám odhalí, že se jedná o spirální galaxii, podobnou té naší, je však o něco menší. Světlo od ní letí přes dva miliony let. Pod souhvězdím Andromedy směrem západním nalezneme velké souhvězdí okřídleného koně Pagase. Nad severozápadem svítí hvězdy jakoby rozestavěné do kříže – letní souhvězdí Labutě.