Případ zářících koulí
17. listopad roku 1989 nebyl jen začátkem sametové revoluce, ale byl i významnou událostí kosmického rozměru. Na obloze se ve večerních hodinách objevila polární záře, pravděpodobně jedna z nejintenzivnějších, které byly v minulém století pozorovány. 17. listopadu se také objevily záhadné zářící koule v okrese Rimavská Sobota na Slovensku….
V tomto roce v září slaví Hvězdárna Domu kultury v Uherském Brodě 50 let od svého otevření veřejnosti. Součástí její historie je i fenomén UFO, protože od podzimu roku 1989 do konce roku 1991 výrazně vzrostl počet hlášení o pozorování záhadných světel na obloze. I v dalších letech nebyla nouze o zajímavá pozorování záhadných jevů. Hvězdárna se stala místem, kde se soustřeďovaly zprávy o UFO nejen z našeho regionu, ale později i ze vzdálených míst republiky. Výročí je dobrou záminkou připomenout si s odstupem více jak 20 let tyto události, podívat se znovu na nejzajímavější případy. Ať je i tento krátký seriál určitou vzpomínkou a rekapitulací „české ufologické horečky“ z konce 20. století.
Vraťme se ale k pozorování UFO 17. listopadu na Slovensku. První zmínku přinesl deník Práce 27. února 1990 pod názvem UFOni okupovali Slovensko. „V desítkách obcí pozorovali občané mezi osmnáctou a devatenáctou hodinou dvě pohybující se světélkující tělesa v podobě kruhových talířů s anténkami, či jak jiní tvrdili – tykadélky.“ Jak se později ukázalo, kruhovité talíře to nebyly, nicméně samotné pozorování je možná klíčové v souvislosti s dalším případem pozorování UFO tentokrát v Ostrožské Nové Vsi. Mimochodem ve statistice pozorování UFO z let 1989 1991, kterou jsem sestavil, je pouze v 7.5 % uváděno slovo létající talíř, což není moc v souvislosti s obecnou vírou, že UFO jsou dopravní prostředky mimozemšťanů. Na případ ze Slovenska jsem si vzpomněl, když na hvězdárnu dorazilo hlášení o přistání UFO v katastru obce Ostrožská Nová Ves. Chlapec, který pozoroval v ranních hodinách 7. února 1990 před zahradou jejich rodinného domku zářící kouli, vypověděl, že se na ní objevila tykadélka, ze kterých se třikrát zablesklo. O tykadélkách se také hovoří i v pozorování UFO ze Slovenska v novinovém článku z Deníku Práce. Oba případy mají pravděpodobně hodně společného. Ale pojďme se na události podívat chronologicky.
17. listopadu 1989 dvojice oranžových zářících koulí sledovala automobil rodiny Štorkových, jedoucí z Hrušova do Horných Záhorian. Pořádně tím vystrašila posádku – rodinu s malými dětmi. Ty začaly brečet, když viděly, jak se koule přibližují k autu, kterému posléze několikrát vysadil motor… Záhadné objekty sledovaly automobil až do obce. Když František Štork otevíral bránu dvora domu, kde bydlel, viděl, jak koule obletěly dědinu a odletěly směrem k Tatrám, nad kterými zářila oranžovo červená polární záře. Jak se později ukázalo, její přítomnost byla velice důležitá, možná klíčová, pro další výzkum UFO. Střed obou koulí protínal zlatožlutý pás, v Ostrožské Nové Vsi byl pozorován růžovočervený. Tam 7. a 8. února 1990 zřejmě podobný objekt přistál před zahradou rodinného domku na kraji obce. O tomto případu byla již veřejnost ve sdělovacích prostředcích na začátku 90. let minulého století obšírně informována. Oranžová koule jako „půl baráku“ přiletěla směrem od Buchlova, přičemž sledovala dráty elektrického vedení vysokého napětí. Podle výpovědi chlapce, který vše sledoval, se koule před jejich domem objevila kolem půl šesté ráno. Při odletu jako by koule nasávala a vypouštěla vzduch, protože nejbližší stromy se k ní odkláněly a přikláněly. První den viděl onu kouli nad Buchlovem i jeho otec, ale myslel si, že je to Měsíc. Z omylu ho vyvedl skutečný Měsíc, který svítil nad ním. Samotnou kouli vidělo více lidí v blízkém okolí.
Dvanáctiletý Jaroslav Novotný z Ostrožské Nové Vsi viděl podivnou kouli i druhý den ráno 8. února. Stála na stejném místě asi metr nad zemí. Ze strany se jí část odklopila a zevnitř se ozývalo pípání, jako by uvnitř byla kuřata. Pak z ní vyletěly dvě jiskřičky. Jedna se odrazila od okna, druhá štípla chlapce do zápěstí. V polovině pokoje narazil na měkkou pružnou bariéru, která nebyla vidět, ale nechtěla ho pustit dál do domu. Bariéra zmizela, až když koule odletěla zpět k Buchlovským kopcům.
Do popisu pozorování těchto dvou UFO zapadá i další opět fantaskní případ tentokrát z Prostějovska. I tam se objevila záhadná koule, na které bylo pozorováno ne „zamřížované okénko“, ale zřejmě něco podobného, popsaného jako zářící síť. Událost se stala 16. ledna 1991, kdy se s neobyčejným UFO setkala žena v automobilu, jedoucím mezi obcemi Lutotín a Služín. „Myslela jsem, že je to slunce… Koule se však řítila nebem a objevila se před autem. Tam se ve vzduchu zastavila a začala klesat nad nedalekým lesíkem. V tu chvíli přestal běžet motor trabanta. Zdálo se, že povrch koule vypadá jako zářící síť.“, vypověděla reportérům Mladé fronty dnes.
Nebylo to ojedinělé pozorování zářících koulí v regionu. Byly pozorovány také v Bojkovicích, Záhorovicích, Uherském Brodě, Ostrožské Lhotě, Míkovicích, Květné, v Jablonném v Podještědí… Tyto zářící koule jsou do dneška nejzáhadnější UFO v naší databance. Z celkového počtu zaregistrovaných více jak 200 pozorování UFO z let 1989 1991, se jedná o zhruba více jak 46 %. Nejčastější barvou byla oranžová, červená, v méně případech žlutá, bílá, ojediněle i zelená. Jejich velikost byla udávána jako „půl baráku“, nebo jako „garáž“, tyto odhady budou určitě zkreslené, a tak můžeme objektivně konstatovat, že velikost byla větší než u kulových blesků, kde statistika pouze ve 2,3 % udává větší průměr než 100 cm. Domnívám se, že tyto koule proto nemůžeme zařadit ani, co se týče délky jejich pozorování, do kategorie kulových blesků, které jsou pro nás zatím nejlepším případem skutečných neidentifikonaných létajících objektů (UFO), protože neznáme dost dobře mechanismy jejich vzniku a chování. Musíme tedy připustit, že zářící koule, které byly pozorovány v našem regionu, nebyly přeludy, ale skutečné objekty, či jevy. Dle dvou nezávislých pozorování ze zmíněného případu z Ostrožské Nové Vsi ze 7. a 8. února 1990 a ze 17. listopadu 1989 z Horných Záhorian měly koule přes svůj obvod pruhy. Druhý typ zářících koulí měl v sobě jakési „žhnoucí otvory“, jako když se díváme do otevřených kamen na rozžhavené uhlíky. Ty byly pozorovány například na Kyjovsku a Prostějovsku.
Co jsou tyto zářící koule, vyskytující se i v historických zprávách, známých již několik staletí? Jsou to snad plazmatické útvary, projevující se zvukovými a světelnými efekty (Ostrovská Nová Ves), chaotickými pohyby, letem sledujícím vedení vysokého napětí (Ostrožská Nová Ves)? Jejich blízkost způsobuje poruchy v zapalování motoru automobilů (Horní Záhoriany). Má jejich původ něco společného se sluneční aktivitou?
UFO a polární záře
Je zajímavé, že tři případy uvedené v minulém pokračování seriálu o UFO, se udály v letech 1989 až 1991 v období jednoho z nejbouřlivějších maxim sluneční aktivity v novodobé historii astronomie: na konci roku 1989, začátku let 1990 a 1991.
Třetí případ se stal v roce tzv. sekundárního maxima sluneční aktivity. V oblastech kolem pólů je výskyt geofyzikálního jevu polární záře běžnou záležitostí. Pokud se objeví až v našich zeměpisných šířkách, upozorňuje na vysokou sluneční aktivitu. Výskyt UFO přímo v průběhu polární záře 17. listopadu 1989 činí souvislost UFO se sluneční aktivitou dost pravděpodobnou.
Svou podporu mojí hypotéze, že za UFO stojí jevy kolem polárních září vyjádřil i významný sluneční fyzik RNDr. Ladislav Křivský CSc. z Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově. Srovnávání výskytů polárních září s výskytem UFO jsme prováděli společně. Některá data pozorování UFO skutečně souhlasí s daty, kdy byla pozorována polární záře, ale na druhé straně se nedá říci, že by popis svědků pozorujících v té době UFO, odpovídal popisu tohoto geofyzikálního jevu. Tvarově se „příbuznost“ UFO a polárních září zatím moc neprokázala, ale nejčastější barvy koulí a polárních září ano (příklad – oranžová barva koulí a stejná barva polární záře 17. listopadu) zde se dá nalézt určitá souvislost. Také je nápadná časová kontinuita mezi výskytem září a pozorováním UFO. Z mého výzkumu vyplývá, že např. od 17. do 18. listopadu bylo kromě pozorování polární záře hlášena celkem 3 různá pozorování včetně UFO z Horních Záhorian. Zdá se také, že s poklesem sluneční aktivity se zmenšuje počet zpráv o pozorování UFO.
Další možnou souvislost s generováním světelných jevů, jejíž původ může být ve zvýšené sluneční aktivitě, můžeme s velkou pravděpodobností pozorovat u události, která se odehrála večer 22. ledna roku 1995.
Tento případ byl hodně medializován právě v těchto novinách. Na jejich stránkách probíhala čilá diskuze o původu tajemné záře, která se objevila přibližně ve 21:55 hod. na několik desítek sekund nad Uherským Hradištěm a okolím. Z devatenácti výpovědí svědků této události vyplynulo, že záře byla pozorována převážně na severní polovině obzoru, kde mají své teritorium polární záře. Barvy uvedené svědky, modrá, zelená, jsou také charakteristické pro určité typy polárních září.
Protože popis samotné záře byl detailně publikován na stránkách Slováckých novin, připomínám několik postřehů pozorovatelů. Rozsvítilo se jako ve dne. Svědkové spatřili panorama lesa, nebo rozpoznali postavu na 3 metry, zář ozářila protější blok domů. Možnou polární záři připomínají popisy, jako že světlo přicházelo se shora, záře se rozsvěcovala a zhasínala, světlo nabývalo na intenzitě, dokonce byly pozorovány výbuchy světla. Někomu připomínala záře vlající záclony, měnící intenzitu – typický popis polárních září. Krátká doba úkazu byla pravděpodobně způsobena tím, že v tomto čase přecházela oblačná fronta a záře mohla probleskovat jen krátce děrami v mracích. Zajímavý je popis zvukových projevů, které záři doprovázely, drnčení, až hukot. Při některých zvlášť intenzivních polárních zářích může být slyšet sršení praskot elektrických výbojů, jako tomu bylo v průběhu záře z ledna 1938. Záře ale nebyla jediným tajemným světlem, které se ten večer objevilo.
Rostislav Juřička z Kunovic popsal, že když sjížděli automobilem od Bánova k Uherskému Brodu, uviděli nad Brodem nad sídlištěm ve výšce asi 300 m až 500 m velmi jasné a velké světlo oranžové barvy. Byla to tak podivná oranžová koule, že zpomalili a pozorovali jí, a to po dobu asi 20 sekund, než zmizela. Mezi 18. a 19. hodinou byla pozorována směrem z Podolí na Uherský Brod svítící koule, která stála nad obzorem „jako Měsíc v úplňku“. Barva se měnila z červené na oranžovou, světlo pulzovalo. Pozorování trvalo deset minut. Bylo zataženo, proto se koule musela pravděpodobně nacházet pod mraky. Tím ale celý případ neskončil.
Velice cenná informace o pozorování UFO z tohoto dne přišla ze Slovenska od vojenských útvarů. Z celkového hlášení vyplývá, že dne 22.ledna v čase od 1:05 hodiny byl pozorovaný blikající objekt ve velikosti pětinásobku jasné hvězdy, který měnil barvu přes zelenou, modrou, žlutou a červenou. Objekt byl sledovaný jihovýchodně od Trnavy pod úhlem 20 stupňů. V dalekohledu se jevil jako zelená elipsa a nad ní blikající oranžová koule. Podle armádních zdrojů se nad prostorem nepohybovalo žádné letadlo.
Podle popisu svědků se dá říci, že se s velkou pravděpodobností jednalo o polární záři. Ukazuje na to i od 15. ledna porušené magnetického pole Země. Je ale pravdou, že v roce 1995, kdy se událost stala, už neprobíhalo sluneční maximum, naopak Slunce se blížilo ke svému minimu, které nastalo o rok později. I v tomto období se ale může Slunce projevovat zvýšenou aktivitou a pozorování polárních září není výjimkou.
Snažil jsem se dohledat publikovaná pozorování polárních září, při kterých by se objevily i zářící koule. Určitý náznak jsem přeci jen objevil. V Černé v Pošumaví (Schwarzbach) viděli v květnu roku 1940 na severním obzoru tři černé body, obklopené temně šedými mraky, které postupně rudly tak, až zalily postupně nebe jakoby mořem krve. To zjevení pomalu ustoupilo teprve po plných dvou hodinách.
Pro zajímavost uvádím několik pozorování polární záře z roku 1939.
Dne 25. ledna o 20. hodině objevila se na severovýchodní obloze překrásná polární záře. Byl to velmi vzácný zjev jakého není v našich krajinách pamětníka. Sluneční paprsky a červené ozáření noční tmavé oblohy bylo viděti ve zdejší obci na straně od Velvar až za Slaný. Polární září prostupovaly světle zelené až modravé světelné sloupy, pohybující se od západu k východu a zpět tak, že to vypadalo jako ohromný vějíř. Někteří občané při počátku měli za to, že někde v Drnově hoří stavení a nebo že vojsko koná cvičení se světlomety ve velikém rozsahu a soustředění. Kronika obecního úřadu v Podlešíně.
Hlášení z tehdejšího okresu Kaplice uvádí: Kolem půlnoci mě domácí probudili, že mám vyjít ven, abych něco uviděla. Na vesnické cestě stálo už hodně lidí, kteří vyděšeně hleděli na jasný ruměnec, který jako mlžný řad pokrýval severní polovinu celé nebeské klenby. V té ledově průzračné mrazivé zimní noci jsme se všichni chvěli chladem a vzrušením. „To je severní záře!“ řekl někdo. „Nebeské znamení,“ zašeptal něčí hlas a jiný dodal: „Bude vojna“.
Dne 25. ledna 1938 se objevila na obloze krásná polární záře od 9 hod. do 12 hod. v noci. Vlivem této záře se náhle proměnil tmavý večer ve světlou noc, takže bylo možno číst venku noviny. Lidé vybíhali z domů a pozorovali krásu u nás nezvyklého úkazu. Polární záře byla dobře viditelná i v Bezkově. Kronikář ji pozoroval na Těšínsku nedaleko Ostravy.
UFO jako rozpady družic
I další typ zdánlivého UFO souvisí se sluneční aktivitou. V průběhu vysoké sluneční aktivity přibývá zániků družic v hustých vrstvách atmosféry. Sluneční záření vytváří tlak na atmosféru a tím jsou družice i jejich nosné stupně tlačeny do hustších vrstev atmosféry. Aktivní družice se pomocí zažehnutí korekčních motorů můžou dostat do bezpečné letové hladiny. To ale neplatí pro stupně nosných raket. Ony svůj úkol splnily, proto jejich přirozená likvidace shořením v hustých vrstvách atmosféry je žádoucí, protože jsou nebezpečné. Mohou zapříčinit srážku z aktivní družící či pilotovanou lodí. Pozorování světelných jevů doprovázející zániky družic je poměrně často zaměňováno za UFO. Rozpadající se a hořící úlomky mohou připomínat „koncová světla“ hvězdoletu tak, jak tomu bylo 2. prosince 1983, kdy velké množství lidí na celém území republiky i mimo ni v Polsku a Německu pozorovalo tři světla ve tvaru trojúhelníku. Této události věnovala velkou pozornost Mladá fronta ze 14. ledna 1984.
V článku Ing. Karla Pacnera jsou uvedena svědectví lidí, kteří popisovali pozorování svítícího bodu, který se:
„…objevil na západním horizontu mezi 19:30 až 20:00. V určité výšce se však rozdvojil, přičemž se v okamžiku rozdvojení objevil na prvním bodě na chvilku (asi na dvě sekundy) světelný chvost a druhý bod zanikl, což vypadalo, jako když se vypnou vyhořelé raketové motory. Avšak první světelný bod se začal postupně rozdělovat do tvaru pravidelného trojúhelníku a až do zmizení za východním horizontem letěl v nezměněném uspořádání… pod světly se rovnoběžně za nimi pohybovalo něco neurčitého, co připomínalo chvost komety.“
Objekt se podařilo vysvětlit zánikem předposledního stupně nosné rakety spojové sovětské družice Gorizont 8.
Při zvýšení sluneční aktivity ve vrcholu slunečního cyklu v období 1989 – 1991 se zvýšil i počet zanikajících družic. Zvýšená aktivita zániků družic znamená, že sluneční aktivita vyvolá vícero světelných jevů v atmosféře. Bylo celkem logické, že při vysoké sluneční aktivitě na začátku devadesátých let byly zániky družic častější.
18. ledna 1991 vzrušil obyvatele severní a jižní Moravy nápadný světelný objekt pohybující se po obloze a popsaný svědky jako kometa, sestřelené letadlo či plamen svařovacího agregátu. Jak se ukázalo, jednalo se o zánik posledního stupně sovětské nosné rakety družice Kosmos 2122.
18. ledna 1991 ve 23:20. hod. jsem uviděl asi v 50. st. úhlu nad JV obzorem velké, velmi intenzivní bílo – modře zářící těleso (asi jako bílá světlice). Pohyb po obloze připomínal let družice. Asi 30 st. nad obzorem se za tělesem vytvořil poměrně krátký bíle zářící ohon (podobný jako kondenzační páry za letadlem). Nízko nad obzorem se po pravé straně tělesa vytvořila druhá bíle zářící stopa, rovnoběžná s první. Vzdálenost obou stop by se dala porovnat s výškou televizního vysílače na obzoru. Celé pozorování trvalo asi 25 sekund. Jsem přesvědčen, že šlo o zánik velkého tělesa při vstupu do horních vrstev atmosféry – ještě nehořelo. Citovali jsme z dopisu akademické malíře Aloise Baránka, který rozpad pozoroval z Valašských Klobouk. Toto svědectví je cenné, protože velice přesně zaznamenává pozorovaný let objektu. Z takového popisu je potom možné vycházet při stanovení pravděpodobného původu UFO, v našem případě rozpadu družice. Cenným zdrojem informací byl i přiložený náčrt letícího tělesa a mapkou s půdorysem jeho dráhy nad částí tehdejšího Československa.
Druhý případ spojený s pozorováním rozpadu této družice je svědectví řidiče z Havlíčkobrodska, který když přijížděl po silnici ke Svinnému, viděl už od křížku, jak proti němu po jeho straně jede motocyklista s „neztlumeným světlem „ a jede jako blázen. Když už viděl, že střet je nevyhnutelný, zastavil, svezl se pod sedačku a čekal na náraz. Najednou uviděl, jak se světlo přiblížilo na několik centimetrů od předního skla, jak ho obeplulo nad střechou a jak se za ním táhne něco jako ohon komety. Citovali jsme z publikace UFO nad Československem, kde jsou publikována pozorování UFO soustředěné v databázi projektu Záře. Svědectví z Havlíčkobrodska ukazuje, k jakým extrémům výkladu jevu může dojít. Je pravděpodobné, že k iluzi, že světlo letí těsně nad vozovkou, došlo zkreslením přes čelní sklo automobilu. A UFO je na světě. Tento případ ukazuje, jak matoucí mohou být některá pozorování. Jen pro zajímavost k rozpadu družice došlo jen 2 dny po pozorování zářící koule na Prostějovsku.
UFO nad Valašskými Klobouky
Dne 29.11. 1989 navečer, byla desítka náhodných pozorovatelů svědkem „dvou obletů“ neznámého objektu nad Valašskými Klobouky. O půl šesté jsem náhle zahlédla z okna dost veliké pohybující se těleso, které se divně točilo a které mělo dost výrazné červené světlo, které jako by blikalo. Bylo to podivné. Neboť to neletělo přímočaře, ale houpavě a točilo se to, proti pohybu hodinových ručiček). Tak referovala o pozorování neznámého objektu ve večerních hodinách nad Valašskými Klobouky jedna ze svědkyň Ludmila Řepová.
Po půl hodině se UFO objevilo znovu, to už ho pozorovalo více lidí. Přiletělo opět z východu a tam se také ztratilo. Svědkyně, z jejíž výpovědi jsem citoval, tvrdila, že v době, kdy chodila na noční směny, pozorovala družice i stopy meteorů, ale dosud však nic takového jako onoho večera neviděla. Další žena doplnila popis UFO o bílý odlesk, který byl na jeho spodní části.
V časovém rozmezí 17:50 – 18:30 hod. byly pozorovány pravděpodobně dva oblety UFO nad Val. Klobouky ve výši cca 30 stupňů nad obzorem. Podle pozorovatelů mělo UFO velikost Slunce a tvar banánku. Lze předpokládat, že oba oblety bezprostředně na sebe navazovaly, přičemž každý mohl trvat asi 30 minut. Protože byl pozorován kývavý pohyb „jako na vodě“, lze usuzovat, že UFO mohlo letět poměrně nízko. Je zajímavé, že se zvedalo jedním směrem při zatáčce. Svědkové tvrdili, že to viděli zespodu, ale také z boku, takže to pravděpodobně muselo letět nízko. Po zkušenostech z pozorování rozpadu družice z ledna 1991 z Havlíčkobrodska, uveřejněném v minulém pokračování víme, jak zrádné je posuzování výšky letícího tělesa na obloze. UFO nevydávalo žádný zvuk. Podle líčení některých svědků mělo „okna“, z kterých vycházelo světlo, jako když se díváme do kamen. Nebyly vidět ani plameny, ani oheň.
Jeden z pozorovatelů, syn hlavní svědkyně, nakreslil to, co viděl, v podobě jakéhosi trojúhelníku, připomínající tzv. belgický typ UFO. Všechny tři kresby, které mám k dispozici se liší i počtem světel, tu byly tři, nebo jedno, protože rotace UFO mohla způsobit iluzi existence více světel. I ve výpovědích se objevily rozpory. Není jasné, zda blikání světla vzniklo rotací, nebo pulzací zdroje. Jedno z vysvětlení, že se jednalo o osvětlené rogalovo křídlo, je dosti nepravděpodobné.
Pravděpodobně stejné UFO, tři červená světla ve tvaru trojúhelníku, pozorovali téhož dne i ve Žďáru nad Sázavou. V Buchlovicích byla pozorována ve večerních hodinách v říjnu tři neslyšně letící červená tělesa v trojúhelníkové konfiguraci se stříbrným odrazem na spodu. Na dotaz na letišti v Kunovicích, zda se nejednalo o letadlo startující z tohoto letiště, bylo sděleno, že se v ten den nelétalo.
Velice podivuhodné na celém případu je také to, že ve stejný den a stejnou hodinu vzrušilo pravděpodobně UFO „valašskoklobouckého typu“ náhodné svědky v Belgii. I zde došlo ve výpovědích v rozporu v popisu UFO. Trojúhelníková konfigurace světel s jedním uprostřed s velkými manévrovacími schopnostmi, na straně druhé, tmavá hmota ve tvaru bochníku s 6 až 8 žhnoucími otvory, tak bylo popsáno UFO pozorované 12. října 1989 po 22. hodině ve Verviers. Tomuto „typu“ by odpovídal pozorování paní Řepové z Valašských Klobouk. Poprvé z kuchyně jsem to zahlédla takto: Vypadalo to, že to není celé, ale díravé, a to světlo v nich blikalo.
Zdá se dost pravděpodobné, že se v popsaných případech jednalo o stejné “ mezinárodní UFO „. Ale nemuselo to být UFO.
V deníku Mladá fronta dnes z 27.4. 1991 se píše: „Avšak večer 19. října 1989 začaly z Edwardse startovat stroje, jaké nikdo nepamatuje. Intenzita pokračovala i příští rok. Dle Aviation Week a Space Technology se objevují tři druhy výpovědí: Plochý trojúhelníkový stroj se zaoblenými hranami, který vypadá jako rejnok, létá téměř bezhlučně malými rychlostmi, přičemž pod jeho trupem blikají světla jantarové barvy…“
UFO přilétá z diskotéky, aneb jak z IFO udělat UFO
Rotující kruh o průměru asi 200 metrů spatřili minulé pondělí pět minut po půlnoci manželé z Luhačovic. Objekt tiše stál na obloze a asi stovka bílých bodů po jeho obvodu připomínala přerušované světlo stroboskopu. Přibližně po půl hodině objekt zmizel. Manželé své pozorování oznámili hvězdárně v Uherském Brodě. Zatím nemáme další svědky, a tak lze těžko usuzovat, o jaký jev se jednalo,“ uvedl její vedoucí Rostislav Rajchl.
Takovýto popis UFO otiskla Mladá fronta dnes v létě 1993 pod názvem UFO v lázních. Vycházela z dopisu, který obdržela hvězdárna. Jeho součástí byl nákres, který nápadně připomínal létající talíř.
Zastánci existence mimozemských civilizací, jejichž vyslanci přilétají na palubách UFO k Zemi, aby nás zkoumali, byli zklamáni. Poslední výzkumy totiž překvapivě naznačují, že by UFO mohlo být pozemského původu, vznikající jako produkt zábavního průmyslu. Tenkrát v létě roku 1993 přišlo na uherskobrodskou hvězdárnu více hlášení z Luhačovic a okolí o rotujících světlech, které se objevují ve večerních a nočních hodinách. Pozorování byla velice sugestivní. Díky sdělovacím prostředkům, kterým hvězdárna tato pozorování poskytla, se UFOni za několik dní telefonicky ohlásili. Byli to provozovatelé diskotéky na Kulturním domě Elektra v Luhačovicích, kteří umístili na střechu objektu světelnou reklamu. Domnívám se, že to bylo když ne první, tak alespoň jedno z prvních pozorování diskotékových světel, publikovaných v naší republice.
Další podobné události na sebe nedaly dlouho čekat. Zřejmě záměnou za UFO vyvolanou diskotékovými světly bylo pozorování svazku světel otáčejících se ve tvaru „létajícího talíře“ z Nesovic ve směru zhruba na Uherské Hradiště. Sama pozorovatelka se přiklání k názoru, že šlo zřejmě světla z diskotéky. Nicméně její upřesňující přirovnání, že svazek světel měl tvar kytice, je v souvislosti s diskotékovými světly používán.
„Jedné červencové noci v roce 1994 se na Znojemsku objevila pohybující se tajemná veliká svítící tělesa. Byla pokládána za invazi z vesmíru. Jenže pak začalo poprchávat a kapky deště zviditelnily kužel světla. To už mi došlo, že světelný efekt zřejmě vyvolává nějaký silný reflektor“, svěřil své pocity MF Dnes pracovník meteorologické stanice v nedalekých Kuchařovicích. Reflektor znojemského discoklubu Manhattan, původce světelné show na obloze, způsobil tenkrát v obcích okolo Znojma pozdvižení. Někteří lidé se přiznali, že dokonce stěhovali postele do suterénních místností a jiní se snažili doma zabarikádovat. Ti, co byli venku, před světly utekli domů. V noci z 29. na 30. prosince roku 1994 pozorovali obyvatelé Lomnice nad Lužnicí dvě světelné kružnice, které se v sedmisekundových intervalech otáčely vpravo a vlevo. „Vyběhli jsme z domu jen v teplákách a pantoflích, a tak bylo moc dobře, že nepřistáli ufoni, to bychom byli málo reprezentativní vzorek lidstva“, svěřovali se někteří očití svědkové redaktoru deníku Práce. Svazek paprsků vycházel z lesa ve směru od Novosedel, kde probíhala diskotéka. I armáda byla v pohotovosti, vyslala z Čáslavi stíhače, kteří zjistili, že paprsky přicházejí od Země. Takovýchto zpráv přibývá úměrně s rozvojem zábavního průmyslu u nás.
Pokud je večer jasno, je možné pozorovat na obloze křižující reflektor, tak jak je tomu nad lesem Chrástka západně od uherskobrodské hvězdárny. Jakmile se zatáhne, světelný kužel ztrácí na intenzitě, ale jeho světlo se promítá na mraky do podoby světelných kruhových ploch neohraničených kontur. Záměna za UFO je dokonalá. Výsledný efekt závisí pouze na oblačnosti. Dnes jsou tato světelná show běžná, nikdo se nad nimi nepozastaví. Poslední invazi diskotékových UFOnů jsme zažili v souvislosti se zprovozněním nočního podniku v Březůvkách u Zlína. Dlouho se spekulovalo, co to může být. Vystrašení lidé se obraceli na hvězdárnu (a to nejen telefonicky, ale i osobně), kde jsme jim podávali uklidňující vysvětlení, že se jedná o světelnou reklamu. Dlužno podotknout, že reklamu (navíc zadarmo) si, protože se o spekulacích o původu světel psalo i v novinách, majitel podniku nemohl přát lepší. Když je příhodná oblačnost, mohou obyvatelé Uherského Brodu pozorovat vysoko na obloze černý obdélník v bílém kole. To není UFO, ale stín zrcadla umístěném na mostní konstrukci na lávce přes nádraží a bílé kolo, to jsou přebytečné paprsky světel z reflektorů, které se neodrazily od zrcadla na pochůznou plochu lávky.
Závěr - aneb trochu teorie nikoho nezabije
Některá UFO vlastně vůbec neidentifikovatelnými objekty nejsou. Jsou to tělesa objevující se na obloze již přes 4 miliardy let, například planeta Venuše, která se už několikrát stala létajícím talířem mimozemšťanů a dokonce narušitelem vzdušného prostoru naší republiky. Záměna kosmických těles na obloze s UFO vyplývá z neznalosti. Není nic neobvyklého, že se lidé, kteří přijdou na hvězdárnu ptají, co mohou pozorovat, přitom je zataženo a byly případy, kdy i drobně mrholilo.
Kromě diskotékových světel mohou být za UFO považovány i světlice. Toto vysvětlení se našlo u případu z 8. května 1990, kdy byly v okolí Brna pozorovány 3 světelně různě zářící body. Podrobnější zprávy přinesla už dvakrát brněnská Rovnost. „V Hořicích u Blanska se konal u příležitosti zapálení vatry ohňostroj, kromě známých barevných raket, byly vystřelovány i velké bílé svítící koule nesené malými padáky“, píše se v Rovnosti.
Svědecké výpovědi jsou alfa a omega výzkumu UFO. Pokud chceme důvěryhodně zkoumat existenci UFO, jehož vnějším projevem jsou například anomální světla na obloze, pak si musíme uvědomit, že výchozí jsou informace od náhodných svědků, netušících, že se v příštích okamžicích stanou pozorovateli nějakého pro ně zvláštního světelného jevu na obloze. Nyní závisí na jejich inteligenci, znalostech a fantazii, jak s pozorováním naloží při jeho popisování. Mnohdy jsou tyto informace ještě zprostředkované přes několik osob, což původní informaci s velkou pravděpodobností zkreslí. Samotné vnímání jevů na obloze lidmi, kteří se běžně o oblohu nezajímají, je paradoxně dvojí. Je to jednak údiv, že při zatažené obloze není možné pozorovat kosmická tělesa, s touto představou se na hvězdárně setkáváme často. Na druhé straně ze získaných zkušeností z výpovědí lidí vyplývá, že jsou citliví reagovat na jevy výjimečné, které se na obloze objevují sporadicky, jako např. polární záře, stopa jasného meteoru. Tato pozorování jsou schopni v určitých mezích seriózně popsat. V rámci objektivity musíme ale připomenout, že u lidí zabývajících se soustavným pozorováním oblohy, jako jsou astronomové a jejich amatérští kolegové, je pozorování UFO minimální, což vyplývá z úrovně jejich znalostí jevů na obloze.
Nejdůležitější ve zpracování přijaté informace o UFO je oddělení šumu, tedy té části informace, která byla pozorovatelem UFO znehodnocena neznalostí, např. určení výšky UFO, jeho průměru, barvy, směru. Také fantazie je faktorem, který může dost podstatně ovlivnit pozorovanou událost. Věc je ještě komplikována tím, že si mnohdy informace získané z výpovědí svědků pozorujících UFO těžko můžeme ověřit. Pokud by se nám šum podařilo dostatečnou mírou zkušeností z prošetřování pozorování UFO odstranit, potom by nám měla zůstat informace velice pravděpodobně vykreslující realitu pozorovaného jevu. To je ale jen zbožné přání. Největší nebezpečí spočívá v tom, že zkreslené informace o UFO se mohou stát základem k vytvoření teorie o původu a podstatě zkoumaného UFO, která se pak stane ve svém důsledku na hony vzdálenou skutečnosti. Toho si ale musíme být vědomi a s tímto rizikem musíme pracovat.
Bohužel nejrozšířenější názor mezi veřejností je, že UFO představují mimozemské dopravní prostředky, a tento předpoklad se stal jakýmsi tabu a výchozím faktem pro další úvahy o původu UFO.
Pokud chceme ale seriózně zkoumat danou problematiku, celý proces je mnohem komplikovanější. Ze své zkušenosti mohu říci, že výzkum UFO ve variantě nezahrnující mimozemšťany je někdy dobrodružnější a tajemnější, než by se na první pohled čekalo. Luštění podstaty anomálních světel na obloze je vlastně hledání souvislostí mezi UFO a nějakým jevem, který se chová podobně jako pozorované UFO. Jeho podstatu však na rozdíl od UFO známe. Jen tak bude možné poodhalit tajemství UFO. V našem případě jsme řešení identifikace některých UFO spojili se sluneční aktivitou. Dovolím si nakonec použít definici UFO, jak ji formuloval přední český popularizátor astronomie Jiří Grygar., Uvedl jsem ji i v seriálu o UFO na začátku devadesátých let ve Slováckých novinách. Neuškodí, když si jí ještě jednou připomeneme.
„Pro mnoho lidí slovo UFO už splývá s vysvětlením, že jde o projekt, nebo projev cizích civilizací. To je však třeba přísně rozlišovat, i kdybychom připustili, že teoreticky mohou UFO existovat, znamená to neidentifikovatelné létající objekty, které nelze vysvětlit známými principy fyziky nebo astronomie. – to je jeden pojem. Tvrzení, že jde o projevy cizích civilizací, je pouze jedním z alternativních vysvětlení jevu UFO.“
text: Rostislav Rajchl
koláže: Vlastimil Mahdal