Pozorování planet
Večerní prosincová obloha bude chudá na planety, situaci bude „zachraňovat“ Merkur, který se na konci měsíce objeví na večerní obloze nad jihozápadním obzorem. Jupiter se odděluje od ranních planet Marsu a Venuše a bude pozorovatelný dříve, vychází kolem půlnoci. Najdeme ho v souhvězdí Lva.
Na ranní obloze kromě Marsu (v souhvězdí Panny) a Venuše (v souhvězdí Váhy), která má velice dobré pozorovací podmínky, přibude koncem měsíce nízko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Štíra planeta Saturn.
Ze zajímavých úkazů vybíráme
4. prosince v 5 hodin ráno, bude Měsíc v konjunkci s Jupiterem.
6. prosince po 3. hod. ráno budeme moci pozorovat těsné přiblížení Měsíce s Marsem.
7. a 8. prosince bude Měsíc v blízkosti Venuše.
14. prosince nastává maximum meteorického roje Geminid. Očekává se na 120 středně rychlých světelných stop za hodinu. Začátek aktivity roje připadá na 4. prosince a konec předpokládáme kolem 17. prosince.
22. prosince v 5. hod. 47 min., nastává zimní slunovrat, Slunce vstupuje do znamení Kozoroha. Začíná astronomická zima.
23. prosince ve 20 hodin dojde vysoko nad obzorem k zákrytu nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka Měsícem.
Obloha v prosinci
Pozorování kosmických objektů na obloze v závěru roku, můžeme začít již poměrně brzo. Slunce zapadá kolem 16. hodiny a kolem půl 18. hod. pokud je jasno, se před námi otevře nabídka prosincové oblohy. Nad západním obzorem můžeme pozorovat odcházející souhvězdí léta. Je to kosodélník hvězd – souhvězdí Lyry, v jednom z jeho vrcholů je jedna z nejjasnějších hvězd severní oblohy Vega. Vedle ní západně spatříme kříž z hvězd – souhvězdí Labutě a pod ním souhvězdí Orla.
Nad jihem uvidíme podzimní souhvězdí Pegase, nad ním Andromedu a ještě výše u zenitu typické W – souhvězdí Kesiopeji.
Na východě vychází souhvězdí zimní oblohy. Po celou noc kraluje na obloze jedno z nejvýraznějších souhvězdí Orion. Představuje postavu lovce, rozkročeného nad obzorem. Tři hvězdy vedle sebe tvoří jeho pás. Pás si můžeme také představit jako tělo motýla, a čtyři hvězdy představující ramena a nohy Oriona, jeho křídla. Protáhneme-li si Orionův pas směrem k obzoru, dostaneme se k nejjasnější hvězdě severní oblohy Síriu, zároveň nejjasnější hvězdě souhvězdí Velkého Psa. Pokud bychom hvězdy pasu Oriona protáhli opačným směrem do mírného obloučku, nalezneme oranžovou hvězdu Aldebaran, nejasnější hvězdu souhvězdí Býka, která představuje oko býka podlitého krví. Konce jeho rohů přestavují dvě hvězdy umístěné nad Orionovou hlavou.
Od půlnoci k ránu na východní obloze spatříme hvězdy jarních souhvězdí, především ležící postavu krále zvířat se vztyčenou hlavou Lva s jasnou hvězdou Regulus, umístěnou jako by v jeho tlapách. Dále souhvězdí Panny, můžeme si jej představit jako závodnici, běžící přes překážkovou dráhu.