Viditelnost planet
Na večerní obloze budeme moci pozorovat nízko nad jihozápadním obzorem Venuši. Její viditelnost se bude postupně zlepšovat. Najdeme ji v souhvězdí Vah.
Také Mars nalezneme na večerní obloze. Nachází se nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Střelce.
Třetí planetou, kterou uvidíme večer nízko nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Hadonoše, bude Saturn.
Na ranní obloze spatříme v první polovině měsíce ráno nad východním obzorem v souhvězdí Lva planetu Merkur.
Tu vystřídá v druhé polovině října Jupiter. Bude se pohybovat nízko nad východním obzorem. Najdeme ho v souhvězdí Panny. I u této planety dojde k postupnému zlepšování viditelnosti.
Ze zajímavých úkazů vybíráme
19. října ráno přiblížení Měsíce k nejjasnější hvězdě souhvězdí Býka Aldebaranu.
21. října bude možné pozorovat maximum meteorického roje Orionid. Očekává se kolem 15 velmi rychlých stop za hodinu. Aktivita roje začíná 2. října a končí 7. listopadu.
28. října můžeme na ranní obloze pozorovat přiblížení Jupitera k Měsíci.
30. října proběhne ve 2 hodiny po půlnoci konjunkce Venuše se Saturnem.
Obloha v říjnu
Prohlídku říjnové oblohy začneme nad jihozápadním obzorem, kde kolem 21. hodiny spatříme hvězdy tzv. letního trojúhelníku Deneb, Vegu a Altair. Blízko poledníku můžeme pozorovat podzimní souhvězdí Pegase. Nad ním je jasný mlhavý obláček galaxie v Andromedě. Severovýchodně nad ní jsou dva obloučky hvězd, tvořící souhvězdí Persea. Na východě vychází souhvězdí zimy Býk s jasnou hvězdou Aldebaran. Nad severovýchodem můžeme pozorovat jasnou hvězdu Capellu ze souhvězdí Vosky. Před půlnocí vychází Orion. Z tohoto souhvězdí budou v říjnu zdánlivě vyletovat světelné stopy meteorů podzimního roje Orionid. Roj meteorů se pozemskému pozorovateli jeví na obloze tak, že ve směrech, kde Země křižuje dráhy tělísek meteorického roje, pozorujeme větší počet meteorů rozbíhajících se od určitého místa na obloze. Jde o perspektivní jev. Jejich dráhy jsou v atmosféře Země rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdánlivě rozbíhají. Bod, v němž se rozbíhají, se na obloze nazývá radiant. Země se během roku setkává s řadou rojů. Jsou označovány podle toho, v jakém souhvězdí mají radiant.
Původ milimetrových až několika centimetrových částeček tohoto roje je jako u ostatních rojů v kometách, od kterých se oddělily a za kometou vytvořily prachovou stopu. U Orionid se konkrétně jedná o slavnou kometu Halleyovu. Když proud částeček protne dráhu Země, po které se naše planeta pohybuje kolem Slunce, a zároveň se planeta v tomto křížení nachází, dojde k setkání částic s atmosférou Země. Tam v rychlosti mnoha kilometrů za sekundu dochází k jejich hoření. Přitom se vytvoří stopa ionizovaného vzduchu, která na krátký čas jasně zazáří a kterou právě vidíme jako světelný jev – meteor. Světelná stopa se udrží na obloze až několik sekund.