Viditelnost planet
Březnová obloha nám nabídne pět planet viditelných pouhým okem.
V první polovině března můžeme na večerní obloze nízko nad západním obzorem pozorovat Merkur. Má dobrou viditelnost a zapadá po 19. hodině.
Po 19. hodině zapadá i Venuše. Spatříme jí také nízko nad západním obzorem.
Ve druhé polovině noci budeme moci pozorovat Jupiter. Vychází mezi 22. hodinou a půlnocí. Najdeme ho v souhvězdí Vah.
Mars se v polovině března přesune ze souhvězdí Hadonoše do souhvězdí Střelce. Vychází kolem půl třetí.
Na ranní březnové obloze nad jihovýchodním obzorem spatříme Saturn. Najdeme ho tak jako Mars v souhvězdí Střelce. Vychází kolem třetí hodiny.
Ze zajímavých úkazů vybíráme
4. března nastane v 19 hodin konjunkce planet Merkuru a Venuše. Obě tělesa je možno vidět již zhruba hodinu před konjunkcí.
Mezi 7. a 11. březnem budeme moci sledovat seskupení Měsíce s planetami Marsem, Jupiterem a Saturnem a nejjasnější hvězdou se souhvězdí Štíra Antares.
20. března v 17 hodin 15 minut nastane jarní rovnodennost. Slunce vstupuje do znamení Berana, nastavá astronomické jaro.
28. března večer dojde nízko nad západním obzorem k těsnému přiblížení Venuše s Uranem. Na pozorování je potřeba použít dalekohled.
Obloha v březnu
Obloha sklonku zimy a začátku jara nabídne na východní straně jarní souhvězdí a nad jihem a jihozápadem zimní souhvězdí, která pomalu opouští hvězdnou scénu. Na začátku března kolem 21. hodiny spatříme nad východním obzorem jednu z nejjasnějších hvězd Arktura ze souhvězdí Pastýře, kterého můžeme vyhledat také tak, že protáhneme lomenou oj Velkého vozu do oblouku, po kterém se dostaneme až k této hvězdě. Nad jihovýchodem uvidíme další jasnou hvězdu Regulus, nejjasnější hvězdu souhvězdí Lva. Západní část souhvězdí (hlavu a hruď Lva) si můžeme představit jako otazník a v místě tečky jasnou hvězdou Regulus. Nad jihem níže nad obzorem svítí nejjasnější hvězda severní oblohy Sirius ze souhvězdí Velký pes a nad ním Procyon, nejjasnější hvězda souhvězdí Malého psa. Ještě nad touto hvězdou spatříme dvě hvězdy ze souhvězdí Blíženců Castor a Pollux. Nad jihozápadem září hvězdy jednoho z nejkrásnějších souhvězdí Orion s typickými třemi hvězdami, které tvoří Orionův pas. Když ho prodloužíme směrem k jižnímu obzoru, narazíme na Sirus. Obráceným směrem trochu výše svítí oranžová hvězda Aldebaran, nejjasnější hvězda ze souhvězdí Býka. Pod pasem Oriona spatříme pouhým okem mlhavý obláček. Je to Velká mlhovina v Orionu. Nad severozápadním obzorem můžeme spatřit další nápadný mlhavý obláček. Tentokrát se jedná o galaxii v souhvězdí Andromedy. Světlo od této hvězdné soustavy typově podobné Naší galaxii k nám letí přes dva miliony let.
