Viditelnost planet
I v měsíci červnu je Merkur stále nepozorovatelný. Na večerní obloze uvidíme trojici planet, Venuši, Jupiter a Saturn. V druhé polovině noci bude nad obzorem planeta Mars.
Na večerní obloze budeme moci pozorovat Venuši nad západním obzorem. Zapadá zhruba půl hodiny před půlnocí.
Večer budeme moci pozorovat i Jupiter, ten zůstane na obloze většinu noci kromě rána. Zapadá po druhé hodině. Najdeme ho v souhvězdí Vah.
Třetí planetou, kterou uvidíme pozdě večer, bude Saturn. Vychází na začátku měsíce po 22. hodině a na konci června již před 21. hodinou. Budeme ho moci pozorovat na obloze po celý zbytek noci. Najdeme ho v souhvězdí Střelce.
Ve druhé polovině noci bude na obloze Mars. Vychází před půlnocí. Promítá se do souhvězdí Kozoroha.
Ze zajímavých úkazů vybíráme
1. června nastane ve 3 hod. ráno konjunkce Měsíce s planetou Saturn.
21. června nastane letní slunovrat, ve 12 hod. 8 min. vstupuje Slunce do znamení Raka. Začíná astronomické léto.
23. června ve 23. hod. nastane konjunkce Měsíce s Jupiterem.
Od 23. do 27. června můžeme na večerní obloze pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru, Saturnu, planetky Vesta a nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Štíra Antares.
Planetka Vesta je třetím největším objektem v hlavním pásu planetek (asteroidů) mezi dráhami Marsu a Jupiteru a druhým nejhmotnějším objektem v tomto pásu. Vesta dosahuje maximálního průměru 572 km. Kolem Slunce oběhne jednou za 3,63 roku.
Letní slunovrat
20. června ve 12 hod. a 8 min. vstoupí Slunce do znamení Raka a otevře bránu do léta. Letní slunovrat, kterým začíná astronomické léto, zvrátí poměr dne a noci. Noci se budou postupně prodlužovat, dny naopak zkracovat. Ve dnech kolem letního slunovratu nenastane tzv. astronomická noc. Slunce nesestoupí hlouběji než 18 stupňů pod obzor a noc bude doprovázena trvalým přísvitem. Až se vláda astronomických noci navrátí, zlepší se i podmínky pro astronomická pozorování kosmických objektů.
Pro současného člověka je slunovrat událostí, která nepoutá jeho pozornost. Pro předky naopak událost důležitá. Když se lidská společnost na prahu svých dějin začala organizovat, potřebovala se orientovat v čase. Ten byl spojen pravděpodobně s obzorem.
Obzor našich předků představoval rozhraní mezi kosmickým a pozemským prostředím. Na obzor hleděl člověk s představou, že je svědkem zrodu kosmického tělesa, při jeho východu nad terénem. Večer, když kosmické těleso zapadalo, hleděl na jeho „zánik“ za obzor. Dokonce se můžeme domnívat, že pojem východ a západ neznal, měl je spojené se zrozením a se smrtí. Nejinak tomu bylo u Slunce. Při čekání na východy – zrození Slunce, si lidé všimli, že nevychází na stejném místě obzoru, ale, že po něm den po dni postupuje. Za staletí pozorování člověk zjistil, že se jeho obzorová dráha uzavře vratem: Slunce se zastaví, aby několik dní vycházelo na stejném místě obzoru. Pak se jeho směr pohybu otočí a Slunce dospěje po půlroční obzorové pouti k dalšímu vratu. Tak vzniklý kmit, od slunovratu do slunovratu a zpět, představuje dobu jednoho slunečního roku.
Čas našich předků nebyl všudypřítomný, ale souvisel pravděpodobně s představou konkrétního tělesa, jeho obzorovou dráhou. Proto se Slunce stalo synonymem času. A vraty, kde se měnil směr obzorového pohybu Slunce, znamenaly zlomové momenty v slunečním kalendáři. Zimní slunovrat vyznačoval střed studené části roku a letní, střed jeho teplé části.
Obloha v červnu
V polovině června kolem 23. hodiny můžeme nad západem pozorovat jasnou hvězdu Regulus, nejjasnější hvězdu z jarního souhvězdí Lva, nad jihozápadním obzorem další souhvězdí jara, Pannu s jasnou hvězdou Spikou. Směrem k poledníku září hvězda Arktur ze souhvězdí Pastýře, pod ním u obzoru je souhvězdí Štíra, můžeme si jej představit jako zednické kladívko. Nad ním severněji leží letní souhvězdí Herkula. Vedle něj směrem k východu najdeme další letní souhvězdí, Labuť, Lyru, Orla. Jejich nejjasnější hvězdy, Deneb, Vega a Altair tvoří tzv. letní orientační trojúhelník. Nad severovýchodem můžeme pozorovat vycházející podzimní souhvězdí Pegasa, a ještě severněji hvězdy souhvězdí Andromedy a Persea.