Viditelnost planet
Na prosincové obloze budeme moci pozorovat Merkur, který se na oblohu vrátí po skoro tříměsíční pauze. Naopak oblohu „opustí“ planeta Saturn.
Mars uvidíme v první polovině noci. Najdeme ho v souhvězdí Vodnáře. Zapadá půl hodinu před půlnocí.
Venuši spatříme ráno nad východním obzorem. Vychází před čtvrtou hodinou. V polovině měsíce se přesouvá ze souhvězdí Panny do souhvězdí Vah.
Ve druhé polovině měsíce najdeme na ranní obloze nad jiho-východním obzorem planetu Merkur. Vychází po šesté hodině.
Jupiter spatříme koncem měsíce ráno nízko nad jihovýchod- ním obzorem v souhvězdí Štíra. Vychází mezi 6. a 7. hodinou.
Ze zajímavých úkazů vybíráme
3. prosince můžeme na ranní obloze vidět seskupení Měsíce s Venuší a Spikou, nejjasnější hvězdou ze souhvězdí Panny.
14. prosince nastane po poledni maximum meteorického roje Geminid. Očekává se až 120 středně rychlých světelných stop za hodinu. Aktivita roje začíná 4. a končí 17. prosince.
30. prosince je možno ráno před východem Slunce vysoko nad jižním obzorem v blízkosti Spiky, nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Panny, pozorovat Měsíc.
Zimní slunovrat
21. prosince ve 23 hodin 23 minut vstoupí Slunce do znamení Kozoroha. Nastane zimní slunovrat, a tím začátek astronomické zimy. Během roku rozeznáváme čtyři limitní polohy Slunce. Zimní a letní slunovrat, jarní a podzimní rovnodennost. Při západu, nebo východu Slunce kolem rovnodennosti je změna azimutu mezi jednotlivými místy obzorového východu Slunce nejrychlejší.
Naopak v období slunovratu, kdy je rovina dráhy Slunce po ekliptice (zdánlivá dráze Slunce mezi hvězdami) rovnoběžná s rovníkem, je tato změna nepatrná, přímo o slunovratu takřka nulová. Až kolem sedmnácti dní se místo východu (západu) Slunce nemění.
Slunovraty nastávají uprostřed studeného období – zimy - a období teplého - léta. Rovnodennosti se nacházejí v období přechodu z jednoho do druhého ročního období a tvoří předěl mezi studenou a teplou částí roku. Člověk vypozoroval, že po zimním slunovratu se zvedá sluneční dráha a otepluje se. Zimní slunovrat byl předky chápán jako oslava nového života, začátku vegetačního cyklu.
Obloha v prosinci
Pozorování kosmických objektů v závěru roku na prosincové obloze můžeme začít již poměrně brzy, protože Slunce zapadá kolem 16. hodiny a zhruba za hodinu a půl se před námi otevře nabídka prosincové oblohy. Nad západním obzorem můžeme pozorovat odcházející souhvězdí léta. Je to kosodélník z hvězd tvořících souhvězdí Lyry s jednou s nejjasnějších hvězd – Vegou. Na západ od tohoto souhvězdí spatříme kříž z hvězd – souhvězdí Labutě - a pod ním souhvězdí Orla.
Po celou noc kraluje na obloze jedno z nejvýraznějších souhvězdí Orion. Představuje postavu lovce, rozkročeného nad obzorem. Tři hvězdy vedle sebe tvoří jeho pas. Pas si můžeme také představit jako tělo motýla a čtyři hvězdy představující ramena a nohy Oriona, jeho křídla. Protáhneme li si Orionův pas směrem k obzoru dostaneme se k nejjasnější hvězdě severní oblohy Síriu, zároveň nejjasnější hvězdě souhvězdí Velkého Psa. Pokud bychom hvězdy pasu Oriona protáhli opačným směrem do mírného obloučku, nalezneme oranžovou hvězdu Aldebaran, nejasnější hvězdu souhvězdí Býka, která představuje oko rozzuřeného býka podlité krví. Konce jeho rohů přestavují dvě hvězdy umístěné nad býkovou hlavou. Na Býkově hřbetu „sedí“ Kuřátka, shluk hvězd tvořících otevřenou hvězdokupu.
K ránu na východní obloze spatříme hvězdy jarních souhvězdí, ležící postavu krále zvířat se vztyčenou hlavou Lva s jasnou hvězdou Regulus, umístěnou jakoby v jeho tlapách, dále souhvězdí Panny. Toto souhvězdí si můžeme představit jako závodnici, běžící přes překážkovou dráhu.
