Obloha v měsíci lednu 2020

Viditelnost planet

Merkur uvidíme před polovinou měsíce na večerní obloze a jeho pozorovací podmínky se budou zlepšovat…

Venuše se stává výraznou ozdobou večerní lednové oblohy. Její viditelnost se stále zlepšuje.

Na ranní obloze budeme moci pozorovat Jupiter, který najdeme v souhvězdí Střelce.

Ve stejném souhvězdí budeme moci pozorovat i Saturn. Na začátku ledna zůstává na večerní obloze. Po konjunkci se Sluncem, která nastane 13. ledna, se planeta přesune na ranní oblohu. Podmínky pro lepší pozorování nastanou na konci měsíce.

Na ranní obloze budeme moci nízko nad obzorem pozorovat Mars. Podmínky jeho pozorování se budou stále zlepšovat.

Ze zajímavých úkazů vybíráme

4. ledna nastane v ranních hodinách kolem 9. hodiny maximum meteorického roje Kvadrantid. Očekává se 120 světelných stop za hodinu. Maximum roje je velice krátké, jen několik hodin. Aktivita roje začíná 28. prosince a končí 12. ledna. Měsíc bude po první čtvrti a zapadá po půlnoci. Pozorování roje by nemuselo být špatné.

10. ledna nastane polostínové zatmění Měsíce. Začíná v 18 hodin 8 minut a končí ve 22 hodin 12 minut. Maximum úkazu nastane ve 20 hodin 10 minut.

20. ledna bude Mars před 21. hodinou v konjunkci s Měsícem.

23. ledna nastane ráno kolem půl třetí konjunkce Jupitera s Měsícem.

28. ledna dojde na večerní obloze k přiblížení Venuše k Saturnu.

Obloha v lednu

Co nám přináší lednová obloha? Při pohledu na zimní souhvězdí v polovině měsíce po 20. hodině upoutá náš zrak nad jihojihovýchodem Orion, nad ním souhvězdí Býka. Hlavu Býka tvoří otevřená hvězdokupa Hyády. Hvězdy této hvězdokupy přirovnávali Římané k selátkům. Maďarům připomínaly úl se včelami. Nad tímto souhvězdím směrem k východu svítí dvojice jasných hvězd Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců.

Nad jihozápadem se nalézá souhvězdí Andromedy. Nalezneme ho podle mlhavého obláčku. Představuje pouto, kterým byla podle báje připoutána princezna Andromeda k mořskému útesu. Tento obláček představuje hvězdný ostrov – galaxii. Spirální galaxie je podobná té naší, je však o něco menší. Světlo od ní letí přes dva miliony let. Pod souhvězdím Andromedy směrem západním nalezneme velké souhvězdí okřídleného koně, Pegase. Nad severozápadem svítí hvězdy jakoby rozestavěné do kříže – souhvězdí Labutě.