Viditelnost planet
Planety Jupiter a Saturn jsou v tomto měsíci na vrcholu své jasnosti. V červenci budou viditelné po celou noc. Na ranní obloze dosahuje maxima jasnosti také planeta Venuše.
Jupiter uvidíme po celou noc. 15. července se planeta bude nacházet nejblíže Zemi a bude dosahovat největší jasnosti. Vychází mezi 21.a 20. hodinou. Najdeme ji v souhvězdí Střelce.
Tak jako Jupiter je i Saturn vidět po celou noc. Vychází mezi 21.30 až 20. hodinou v souhvězdí Kozoroha. Tak jako Jupiter je i Saturn v tomto měsíci a v tomto roce na vrcholu viditelnosti.
Mars budeme moci pozorovat ve druhé polovině noci nad východním a jihovýchodním obzorem. Najdeme ho v souhvězdí Ryb. Vychází po půlnoci až 22. hodině.
Venuše bude viditelná ráno nad východním obzorem. Najdeme ji v souhvězdí Býka. Její viditelnost se zlepšuje. 10. července dosáhne maximální jasnosti. Vychází mezi 3. a 2. hodinou.
Merkur můžeme pozorovat v druhé polovině měsíce ráno nízko nad severovýchodním obzorem. Vychází před 4. hodinou.
Ze zajímavých úkazů vybíráme
5. a 6. července budeme moci kolem půlnoci pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu.
17. července můžeme na ranní obloze spatřit seskupení Měsíce a Venuše v blízkosti nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka Aldebaran.
Do konce měsíce bude možné na ranní a od poloviny měsíce také na večerní obloze spatřit velmi jasnou kometu Neowise. Pozorovat ji bude možné i pouhým okem v oblasti mezi Vozkou a nohami Velké medvědice.
Obloha v červenci
Až se po letním slunovratu navrátí vláda noci, zlepší se i podmínky pro astronomická pozorování kosmických objektů. Kolem 23. hodiny můžeme nad západem pozorovat souhvězdí jara, Pannu s jasnou hvězdou Spicou, směrem k poledníku září Arktur ze souhvězdí Pastýře, pod ním je souhvězdí Štíra. Nad jihem při poledníku leží letní souhvězdí Herkula. Vedle něj směrem k východu najdeme další letní souhvězdí: Labuť, Lyru, Orla. Jejich nejjasnější hvězdy tvoří tzv. letní orientační trojúhelník. Nad severovýchodem můžeme vidět podzimní souhvězdí Pegasa, ještě severněji svítí hvězdy souhvězdí Andromedy a Persea.
Podrobnější procházku letní oblohou můžeme začít od žlutooranžového Arktura, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Pastýře. Najdeme ho jednoduše tak, že si prodloužíme oj Velkého vozu do oblouku, na jehož konci zmíněná hvězda leží. Je třicetkrát větší než Slunce, ale chladnější. Jeho povrch má oproti tomu slunečnímu teplotu o 2 tisíce stupňů nižší. Vedle tohoto souhvězdí je souhvězdí Severní koruny, oblouček hvězd s nejjasnější hvězdou Gemmou. Jméno v překladu znamená Drahokam. Hluboko pod Pastýřem je málo výrazné souhvězdí zvířetníku Váhy. K Vahám jsou otočena klepeta sousedního souhvězdí Štíra, které u nás vystupuje jen velmi málo nad obzor a často zaniká v oparu nebo světlech pouličního osvětlení. Toto souhvězdí si můžeme představit také jako zednické kladívko. Oranžová hvězda Antares představuje štírovo srdce. Velkou oblast mezi Pastýřem, Štírem, Lyrou a Orlem zaujímá souhvězdí Hadonoše s Hadem. Souhvězdí Herkula představuje svalnatého hrdinu, postavu hromotluka. Můžeme si ho také představit jako květináč. Pod pravým ramenem se nachází kulová hvězdokupa, která je nejjasnější na severní obloze. Kulové hvězdokupy – kulové útvary plné hvězd - patří k nejstarším skupinám hvězd v galaxii.
Večer, než se setmí, uvidíme na obloze mezi prvními hvězdami vysoko v zenitu tři, tvořící tzv. letní orientační trojúhelník – Altair, Deneb a Vegu, nejjasnější hvězdy letních souhvězdí.
Souhvězdí Lyry tvoří malý, ale dosti výrazný kosodélník, u jehož horního pravého rohu je Vega, druhá nejjasnější hvězda severní oblohy. Od nás je vzdálená 25 světelných let. Orel se pozná podle typické hvězdné trojice, v níž nejjasnější je hvězda Altair.
Třetí výrazné souhvězdí letní oblohy je Labuť se široce rozepjatými křídly, letící Mléčnou dráhou vstříct Orlu. V ocase svítí nejjasnější hvězda souhvězdí Deneb.
Dominantou noční oblohy v letních měsících je hvězdný pás Mléčné dráhy, který se klene nad našimi hlavami od severu přes zenit k jihu.
