Viditelnost planet
Merkur je nepozorovatelný. Na večerní obloze budeme moci pozorovat Jupiter a Saturn. Celou noc uvidíme Mars. Na ranní obloze bude kralovat Venuše.
Jupiter a Saturn budeme moci pozorovat večer nad jižním až jihozápadním obzorem.
Jupiter zapadá mezi 23:30 hod až 22 hod. Najdeme jej v souhvězdí Střelce. V tomto souhvězdí se nachází i Saturn. Zapadá mezi půlnocí a 22:30 hod.
Mars uvidíme celou noc. Vychází mezi 19. až 17. hod. Najdeme ho v souhvězdí Ryb.
Venuši budeme moci sledovat vysoko nad východním a jihovýchodním obzorem. Vychází mezi 3. až 4:30 hod. Nachází se v souhvězdí Lva.
Ze zajímavých úkazů vybíráme
8. října nastane maximum meteorického roje Drakonid. Očekává se 10 pomalých světelných stop za hodinu. Začátek aktivity roje nastane kolem 6. října a končí kolem 10. října.
13. až 15. října budeme moci sledovat na ranní obloze Měsíc s Venuší a hvězdou Regulus, která je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Lva.
22. října nastane další říjnové maximum meteorického roje, tentokrát Orionid. Očekává se kolem 20 velmi rychlých světelných stop za hodinu. Aktivita roje začíná 2. října a končí. 7. listopadu.
22. a 23. října večer budeme moci sledovat seskupení Měsíce a planet Jupitera se Sarurnem.
Obloha v říjnu
Prohlídku říjnové oblohy začneme nad jihozápadním obzorem, kde kolem 21. hodiny spatříme hvězdy tzv. letního trojúhelníku – Deneb, Vegu a Altair. Blízko poledníku můžeme pozorovat podzimní souhvězdí Pegase a nad ním jasný mlhavý obláček, galaxii v Andromedě. Severovýchodně nad ní jsou dva obloučky hvězd tvořící souhvězdí Persea. Na východě vychází souhvězdí zimy Býk s jasnou hvězdou Aldebaran. Nad severovýchodem můžeme pozorovat jasnou hvězdu Capellu ze souhvězdí Vozky. Před půlnocí vychází Orion. Z tohoto souhvězdí budou v říjnu zdánlivě vyletovat světelné stopy meteorů podzimního roje Orionid. Roj meteorů se pozemskému pozorovateli jeví na obloze tak, že ve směrech, kde Země křižuje dráhy tělísek meteorického roje, pozorujeme větší počet meteorů rozbíhajících se od určitého místa na obloze. Jde o perspektivní jev. Jejich dráhy jsou v atmosféře Země rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdánlivě rozebíhají. Bod, v němž se rozebíhají, se na obloze nazývá radiant. Země se během roku setkává s řadou rojů. Jsou označovány podle toho, v jakém souhvězdí mají svůj radiant.
