Obloha v měsíci červenci 2019

Viditelnost planet

Nabídka okem viditelných planet je v červenci velice omezená. Můžeme pozorovat jen dvě největší – Jupiter a Saturn. Situaci na obloze může vylepšit 16. září před půlnoci pozorování částečného zatmění Měsíce.

Merkur, Venuše a Mars jsou nepozorovatelné.

Jupiter uvidíme na obloze po většinu noci kromě rána. Zapadá mezi třetí a druhou hodinou po půlnoci. Najdeme jej v souhvězdí Hadonoše.

Saturn bude na obloze po celou noc. Jeho pozorovací podmínky by měly být nejlepší z celého roku. Najdeme ho v souhvězdí Střelce. Zapadá mezi pátou a třetí hodinou.

Ze zajímavých úkazů vybíráme

Od 12. do 14. července uvidíme na obloze v ranních hodinách seskupení Měsíce, Jupiteru a nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Štíra Antares.

15. až 17. července budeme moci sledovat na ranní obloze Saturn poblíž Měsíce.

16. července nastane částečné zatmění Měsíce. V největší fázi zatmění bude zakryta víc jak polovina měsíčního kotouče.

Obloha v červenci

Kolem 23. hodiny můžeme nad západem pozorovat souhvězdí jara Pannu s jasnou hvězdou Spicou, směrem k poledníku září Arktur ze souhvězdí Pastýře, pod ním je souhvězdí Štíra. Nad jihem při poledníku leží letní souhvězdí Herkula. Vedle něj směrem k východu najdeme další letní souhvězdí Labuť, Lyru a Orla. Jejich nejjasnější hvězdy tvoří tzv. letní orientační trojúhelník. Nad severovýchodem můžeme pozorovat podzimní souhvězdí Pegasa, a ještě severněji pak svítí hvězdy souhvězdí Andromedy a Persea.

Podrobnější procházku letní oblohou můžeme začít od žlutooranžového Arktura, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Pastýře. Najdeme ho jednoduše tak, že si prodloužíme oj Velkého vozu do oblouku, na jehož konci zmíněná hvězda leží. Je 30krát větší než Slunce, ale chladnější. Jeho povrch má oproti slunečnímu teplotu o 2 tisíce stupňů nižší. Vedle tohoto souhvězdí je souhvězdí Severní koruny, oblouček hvězd s nejjasnější hvězdou Gemmou. Jméno v překladu znamená Drahokam. Hluboko pod Pastýřem je málo výrazné souhvězdí zvířetníku Váhy. K Vahám jsou otočena klepeta sousedního souhvězdí Štíra, které u nás vystupuje jen velmi málo nad obzor a často zaniká v oparu nebo světlech pouličního osvětlení. Toto souhvězdí si můžeme představit také jako zednické kladívko. Oranžová hvězda Antares představuje Štírovo srdce. Velkou oblast mezi Pastýřem, Štírem, Lyrou a Orlem zaujímá souhvězdí Hadonoše s Hadem. Souhvězdí Herkula představuje svalnatého hrdinu, postavu ‑ hromotluka. Můžeme si ho také představit jako květináč. Pod pravým ramenem se nachází kulová hvězdokupa M13, která je nejjasnější na severní obloze. Kulové hvězdokupy – kulové útvary plné hvězd - patří k nejstarším skupinám hvězd v galaxii.

Večer, než se setmí, uvidíme na obloze mezi prvními hvězdami vysoko v zenitu tři hvězdy tvořící tzv. letní orientační trojúhelník – Altair, Deneb a Vegu - nejjasnější hvězdy letních souhvězdí.

Souhvězdí Lyry tvoří malý, ale dosti výrazný kosodélník, u jehož horního pravého rohu je Vega, druhá nejjasnější hvězda severní oblohy. Od nás je vzdálená 25 světelných let. Orel se pozná podle typické hvězdné trojice, v níž nejjasnější je hvězda Altair.

Třetí výrazné souhvězdí letní oblohy je Labuť se široce rozepjatými křídly, letící Mléčnou dráhou vstříc Orlu. V ocase svítí nejjasnější hvězda souhvězdí Deneb.