Co je pocitová teplota?

Teplota měřená pomocí teploměru udává fyzikální veličinu – tedy informaci o tom, jaká je teplota vzduchu. Každý ovšem nějak podvědomě tuší, že se při 30 °C v Praze bude cítit úplně jinak, než při 30 °C v deštném pralese. To, jak subjektivně cítíme teplotu, ovlivňuje mnoho faktorů. Právě z těchto důvodů je často uváděna tzv. „pocitová teplota“, která může zohledňovat například rychlost větru, vlhkost vzduchu, nebo dokonce množství slunečního záření.
Pro výpočet tohoto údaje neexistuje jednotný jediný správný vzorec. Z tohoto důvodu zde uvedeme několik nejpoužívanějších a na závěr popíšeme, jak tento údaj počítáme my.

Wind Chill

Volně přeloženo „chlad větru“. Tato metoda se využívá pouze u teplot nižších než 10 °C a rychlostí větru nad 1,3 m/s. Vedle naměřené teploty zohledňuje také sílu větru. Lidské tělo totiž v prostředí s nižší než tělesnou teplotou, vytváří kolem sebe tenkou vrstvu ohřátého vzduchu. Tato vrstva může být narušena, popř. „odfouknuta“, a tak pociťujeme větší chlad, než jaký by odpovídal naměřené teplotě.

V Evropě nejužívanější je tzv. „Kanadský standard“, který počítá pocitovou teplotu podle vzorce:

T(wc) = 13,12 + 0,6215 * T – 11,37 * v0,16 + 0,3965 * T * v0,16,

kde T teplota vzduchu (°C) a v rychlost větru (km/h) ve výšce 10 metrů nad zemí.

Heat Index

Volně přeloženo „tepelný index“. Kromě teploty zohledňuje také relativní vlhkost vzduchu. Při vysoké vlhkosti totiž nedochází k tak velkému odpařování potu z lidského těla, to tedy není tak dobře ochlazováno, a člověku tak přijde, že je tepleji. Tato metoda se využívá hlavně v létě – dle definice je užívána pro teploty vyšší než 80 °F, tedy přibližně 27 °C, a relativní vlhkosti nad 40 %.

Nejdetailnější model pro tento výpočet má americká NOAA, která jej využívá pro teploty od 5 °C. Vzorec je poměrně komplikovaný, pro teploty do 27 °C je využívána zjednodušená varianta, která je následně nahrazena komplikovanější pro teploty nad 27 °C. Výsledná hodnota se pak následně ještě koriguje opravnými výpočty, které jsou specifické pro konkrétní kombinace teploty a vlhkosti. Pro detailnější doporučujeme prostudovat si informace na webu NOAA (v angličtině).

Apparent Temperature

Neboli „zdánlivá teplota“. Do této kategorie spadá velké množství vzorců. Ty mnohdy zohledňují obrovské množství faktorů a výsledků je dosahováno přes velmi komplikované výpočty.

Australian Apparent Temperature (využíváme)

Z modelů, které mají stále přiměřeně jednoduchou metodu výpočtu, je tento model asi nejkomplexnější.

Byl vyvinut na základě výzkumu amerického námořnictva prováděného na Parris Island v Jižní Karolíně. Zohledňoval kromě teploty, rychlosti větru a vlhkosti vzduchu také intenzitu slunečního záření. Později jej po mírných úpravách přebralo australské Bureau of Meteorology. Dle tohoto standardu byla vypuštěna intenzita slunečního záření a zdánlivá teplota je počítána „ve stínu“. Bylo také odebráno několik dalších postupů, které tento způsob měření výrazně prodražovaly a znesnadňovaly. Výsledkem je současný standard, dle kterého se pocitová teplota vypočte takto:

AT = T + 0,33*e – 0,7*v – 4,

kde T je teplota vzduchu (°C), v je rychlost větru (m/s) a e je tlak vodní páry (hPa). Pro e následně platí:

e = (RH / 100) * 6,105 * exp((17,27 * T) / (237,7 + T)),

kde RH je relativní vlhkost vzduchu (v %), T teplota (°C) a exp je exponenciální funkce.

Tento model bere v úvahu vlhkost také proto, že byl vytvářen pro celoroční výpočty. Na rozdíl od kanadského modelu, který je vytvořen především pro fungování při nízkých teplotách až do -46 °C, kdy je úroveň vlhkosti vzduchu minimální.