Obloha v březnu 2025

Viditelnost planet

Saturn je v březnu nepozorovatelný. Na večerní obloze uvidíme planety Merkur a Venuši, ale jen v první polovině měsíce. V první polovině noci bude možné pozorovat Jupiter. Mars bude na obloze kromě rána celou noc.

Merkur můžeme sledovat v první polovině března večer nad západním obzorem. Zapadá po 19. hod.

Venuše bude nad západním obzorem večer v první polovině března. Najdeme ji v souhvězdí Ryb. Zapadá po 20. hodině. Její viditelnost v březnu prudce klesá, v tomto roce do minima.

Jupiter spatříme v první polovině noci. Planeta ztrácí svůj lesk. Zapadá v březnu mezi druhou a hodinou po půlnoci. Najdeme jí v souhvězdí Býka.

Mars uvidíme po většinu noci kromě rána. Jeho pozorovací podmínky se zhoršují. Najdeme ho v souhvězdí Blíženců. Zapadá před pátou hodinou na začátku března, na konci před čtvrtou hod.

Ze zajímavých úkazů vybíráme

1. března můžeme pozorovat na večerní obloze seskupení Měsíce, Venuše a Merkuru.

14. března nastane úplné zatmění Měsíce, u nás prakticky nepozorovatelné, protože Měsíc při začátku částečného zatmění brzy zapadá. Polostínová fáze začíná ve 4 hod. 57 min. 24 sec., začátek částečného zatmění připadne na 6 hod. 9 min. 33 sec. Západ Měsíce pro Uherský Brod nastane v 6 hod. 23 min.

20. března v 10 hod. 1 min. nastane jarní rovnodennost. Slunce vstupuje do znamení Berana, začíná astronomické jaro.

29. března dojde k částečnému zatmění Slunce, tzn., že úplná část zatmění nebude u nás pozorovatelná. Částečné zatmění je pozorovatelné v celém svém rozsahu. Při pozorování z Uherského Brodu bude zakryto 13,4 % slunečního kotouče. Začátek částečné fáze zatmění nastane v 11 hod. 44 min., konec částečného zatmění ve 12. hod. 57 min., s maximem ve 12 hod. 20 min.

Obloha v březnu.

Obloha sklonku zimy a začátku jara nabídne nad východním obzorem vycházející jarní souhvězdí a nad jihem a jihozápadem zimní souhvězdí, které pomalu opouští hvězdnou scénu. V polovině března kolem 21. hodiny spatříme nad východním obzorem jednu z nejjasnějších hvězd Arktura ze souhvězdí Pastýře, kterého můžeme vyhledat tak, že protáhneme lomenou oj Velkého vozu do oblouku, po kterém se k této hvězdě dostaneme. Nad jihovýchodem uvidíme další jasnou hvězdu Regulus, nejjasnější hvězdu souhvězdí Lva. Západní část souhvězdí (hlavu a hruď lva) si můžeme představit jako otazník a v místě tečky najdeme Regulus. Nad jihojihozápadem nízko nad obzorem svítí nejjasnější hvězda severní oblohy Sirius ze souhvězdí Velký pes a nad ním Procyon, nejjasnější hvězda souhvězdí Malého psa. Ještě nad touto hvězdou spatříme dvě nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Blíženců, Castor a Pollux . Nad jihozápadem září hvězdy jednoho z nejkrásnějších souhvězdí Orion s typickými třemi hvězdami, které tvoří Orionův pas. Když ho prodloužíme směrem k jižnímu obzoru, narazíme na Sirus. Obráceným směrem trochu výše míří Orionův pás k oranžové hvězdě Aldebaran, nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Býka. Pod pasem Oriona spatříme pouhým okem mlhavý obláček. Je to Velká mlhovina v Orionu, jak se můžeme přesvědčit v dalekohledu Nad severozápadním obzorem můžeme pozorovat další nápadný mlhavý obláček, tentokrát nám dalekohled prozradí, že se jedná o galaxii v souhvězdí Andromedy. Světlo od této hvězdné soustavy, typově podobné Naší galaxii, k nám letí přes dva miliony let.

Omlouváme se za opožděnou publikaci z důvodu nemoci.