Obloha v srpnu 2025

Viditelnost planet

V měsíci srpnu nebudeme pozorovat Mars. Na večerní obloze nespatříme žádnou planetu. Po většinu noci kromě večera bude na obloze Saturn. Na ranní obloze uvidíme nad východním obzorem Venuši, společně s Jupiterem. V druhé polovině srpna se k nim přidá Merkur.

Saturn bude na obloze po většinu noci kromě večera. Vychází před 22. hodině na začátku srpna, na konci po 20. hodině. Bude se nacházet v souhvězdí Ryb.

Venuši uvidíme ráno nad východním obzorem. Od začátku srpna bude v souhvězdí Blíženců. Na konci měsíce se přesune do souhvězdí Raka. Vychází na začátku srpna po 2. hodině, na konci po 3. hodině.

Jupiter můžeme pozorovat ráno nad východním obzorem. Najdeme jej v souhvězdí Blíženců. Vychází mezi 3. až 2. hodinou.

Merkur budeme moci pozorovat ve druhé polovině měsíce ráno nad východoseverovýchodním obzorem. Vychází po 4. hodině.

Ze zajímavých úkazů vybíráme

12. srpna budou ráno blízko sebe planety Venuše a Jupiter.

12. srpna okolo 22. hodiny nastane maximum meteorického roje Perseidy. Očekává se až 100 světelných stop za hodinu. Roj Perseid se objevuje již v polovině července, vrcholí mezi 12. a 13. srpnem, přičemž intenzita vzrůstá od 9. srpna, po 20. srpnu končí. Maximum Perseid nastává dva dny po úplňku.

20. srpna můžeme sledovat ráno nad východním obzorem seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru.

Obloha v srpnu

Dominantou noční oblohy v letních měsících je hvězdný pás Mléčné dráhy, který se klene nad našimi hlavami od severu přes zenit k jihu. Že je tento pás složený z obrovského množství hvězd, rozpoznal již italský astronom, matematik a fyzik Galileo Galilei v roce 1609. Galileo patřil k prvním pozorovatelům oblohy dalekohledem. Před pozorováním dalekohledem si lidé neuměli představit, že mohou existovat i další hvězdy, než které jsou vidět na obloze pouhýma očima. To bylo pro mnohé šokující zjištění.

Mléčná dráha je Galaxií. Pozemskému pozorovateli, ukrytému uvnitř ní, se promítá na oblohu jako Mléčná dráha obepínající celou oblohu a rozdvojující se v souhvězdí Labutě.

Pouhým okem viditelná, jako mlhavý obláček, byla známá už ve starověku. tzv. mlhovina v Andromedě. Pozdější pozorování výkonnými dalekohledy ukázalo, že se nejedná o mlhovinu, tedy objekt složený z prachu a plynu, ale jde o galaxii, o něco menší než je naše. Galaxie v Andromedě je jedinou galaxií, kterou můžeme vidět na obloze ze severní polokoule.

Galaxii v Andromedě, můžeme pozorovat ve stejnojmenném souhvězdí, po 22. hod. nad severovýchodovýchodním obzorem. Nad jihojihovýchodem po setmění uvidíme nejdříve hvězdy tzv. letního trojúhelníku. Mezi nejjasnější hvězdy patří Vega v souhvězdí Lyry, pod ní jihovýchodně je Altair, představující oko Orla a nad ní severovýchodně je hvězda Deneb ze souhvězdí Labutě.

Nad souhvězdím Andromedy se nachází souhvězdí Persea. Toto souhvězdí má spojitost s každoroční astronomickou podívanou – meteorickým rojem Perseid. Při pozorování světelných stop meteorického roje máme dojem, že „vyletují“ ze stejného místa. Proto dostaly jména podle souhvězdí, z kterých „vyletují“. Ve skutečnosti se k nám přibližují rovnoběžně a díky perspektivě, máme dojem, jako by vycházely ze stejného bodu.