Obloha v měsíci červenci 2026

Viditelnost planet

V prvním prázdninovém měsíci neuvidíme na obloze Merkur ani Jupiter. Na večerní obloze spatříme Venuši, v druhé polovině noci Mars a na ranní obloze Saturn.

Venuši můžeme pozorovat večer nad západním obzorem. Má stále dobrou viditelnost, kterou ale ruší záře zapadajícího Slunce. Planeta zapadá po 23. hodině na začátku měsíce, na konci po 22. hodině. V průběhu měsíce přechází ze souhvězdí Raka do souhvězdí Lva.

Saturn bude na obloze ve druhé polově noci. Podmínky na pozorování se zlepšují. Vychází po půlnoci na začátku měsíce a na konci před 23. hodinou. Najdeme jej v souhvězdí Ryb.

Mars bude ráno nad východoseverovýchodním obzorem. Na začátku července vychází po, na konci před 2. hodinou. Najdeme jej v souhvězdí Býka.

Ze zajímavých úkazů vybíráme

11. července můžeme na ranní obloze pozorovat seskupení Měsíce, otevřené hvězdokupy Plejády a Marsu.

Obloha v červenci

Až se po letním slunovratu navrátí vláda nocí, zlepší se i podmínky pro astronomická pozorování kosmických objektů. Příznivější doba nastává již koncem července. Kolem 23. hodiny můžeme nad západem pozorovat souhvězdí jara – Pannu s jasnou hvězdou Spicou, směrem k poledníku září Arktur ze souhvězdí Pastýře, pod ním je souhvězdí Štíra. Nad jihem při poledníku leží letní souhvězdí Herkula. Vedle něj směrem k východu najdeme další letní souhvězdí, Labuť, Lyru, Orla. Večer, než se setmí uvidíme na obloze mezi prvními hvězdami vysoko v zenitu tři hvězdy, nejjasnější z těchto tří souhvězdí, tvořících tzv. letní orientační trojúhelník, na jehož vrcholech je hvězda Altair, Deneb a Vega. Nad severovýchodem můžeme pozorovat podzimní souhvězdí Pegasa, a ještě severněji svítí hvězdy souhvězdí Andromedy a Persea.

Pouhým okem viditelná, jako mlhavý obláček, byla známá už ve starověku. tzv. mlhovina v Andromedě. Pozdější pozorování výkonnými dalekohledy ukázalo, že se nejedná o mlhovinu, objekt z prachu a plynu, ale jde o galaxii, o něco menší než je naše. Existencí této galaxie bylo potvrzeno, že naše Galaxie není jedinou, ale jednou z mnoha obrovského množství těchto objektů ve vesmíru.

Podrobnější procházku letní oblohou můžeme začít od žlutooranžového Arktura, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Pastýře. Najdeme ho jednoduše tak, že si prodloužíme oj Velkého vozu do oblouku, na jehož konci zmíněná hvězda leží. Vedle tohoto souhvězdí je souhvězdí Severní koruny, oblouček hvězd s nejjasnější hvězdou Gemmou. Jméno v překladu znamená Drahokam. Hluboko pod Pastýřem je málo výrazné souhvězdí zvířetníku Váhy. K Vahám jsou otočena klepeta sousedního souhvězdí Štíra, které u nás vystupuje jen velmi málo nad obzor, a často zaniká v oparu nebo světlech pouličního osvětlení. Toto souhvězdí si můžeme představit také jako zednické kladívko. Oranžová hvězda Antares představuje štírovo srdce. Velkou oblast mezi Pastýřem, Štírem, Lyrou a Orlem zaujímá souhvězdí Hadonoše s Hadem. Souhvězdí Herkula představuje svalnatého hrdinu, postavu – hromotluka, můžeme si ho také představit jako květináč. Pod pravým ramenem se nachází kulová hvězdokupa, M 13, která je nejjasnější na severní obloze. Kulové hvězdokupy jsou kulové útvary plné hvězd a patří k nejstarším skupinám hvězd v galaxii.

Dominantou noční oblohy v letních měsících je hvězdný pás Mléčné dráhy, který se klene nad našimi hlavami od severu přes zenit k jihu. Je složený z obrovského množství hvězd.