Obloha v měsíci srpnu 2026

Na srpnové obloze se odehrají tři astronomické jevy. Jednak tradiční Perseidy, které dosáhnou rekordních až 100 světelných stop meteorů za hodinu. V období maxima Perseid dojde k částečnému zatmění Slunce, s 89% zakrytím slunečního povrchu Měsíčním kotoučem, a na konci srpna budeme sledovat průběh částečného zatmění tentokrát Měsíce. Oba úkazy ale neuvidíme celé, protože v průběhu úkazů dojde k západu Slunce i Měsíce.

Viditelnost planet

Venuši uvidíme večer nízko nad západojihozápadem. Během měsíce přechází ze souhvězdí Lva do souhvězdí Panny. Zapadá na začátku srpna před 22., na konci před 20. hodinou.

Mars bude na obloze v druhé polovině noci nad východním obzorem. Najdeme ho v souhvězdí Blíženců. Vychází v průběhu srpna hodinu po půlnoci. Jeho viditelnost se zlepšuje.

Saturn uvidíme po většinu noci kromě večera. Nachází se v souhvězdí Ryb. Vychází po 22. hodině na začátku srpna, na konci před 21 hodinou.

Merkur můžeme spatřit počátkem měsíce ráno nízko nad východoseverovýchodním obzorem. Vychází před čtvrtou hodinou.

Jupiter budeme moci pozorovat koncem měsíce ráno nad východoseverovýchodním obzorem. Najdeme jej v souhvězdí Raka. Vychází před čtvrtou hodinou. Pozorovací podmínky planety jsou na hranici viditelnosti.

Ze zajímavých úkazů vybíráme

9. srpna nastane na ranní obloze nad východním obzorem seskupení Měsíce a Marsu.

12. srpna nastane zatmění Slunce, u nás pozorovatelné jako částečné. Bude zakryto Měsícem 89 % slunečního povrchu. Začátek zatmění připadá na 19:20, maximum úkazu na 20:12. Pozorování u nás můžeme provádět do maximální fáze, protože Slunce zapadá ve 20:15, tedy těsně po maximální fází.

13. srpna dojde v ranních hodinách (kolem 5. hod.) k maximum meteorického roje Perseid. Očekává se na 100 světelných stop za hodinu. Pokud budeme pozorovat roj meteorů již 12. srpna nebude rušit svým světlem Měsíc, protože bude v novu. O den později bude Měsíc jako tenký srpeček, který nijak neomezí svým světlem pozorování meteorů. Roj Perseid se objevuje již v polovině července, vrcholí mezi 12. a 13. srpnem, přičemž intenzita vzrůstá od 9. srpna. Po 20. srpnu končí. Bohužel pozorování často ruší světlo Měsíce, což v našem případě nenastane.

Na 28. srpna připadá třetí astronomický jev v průběhu srpna, a tím je částečné zatmění Měsíce. Bude zakryto stínem Země 93,5 % měsíčního povrchu. Začátek zamění – vstup do zemského polostínu připadá na 3:23, k začátku částečné fáze zatmění dojde ve 4:33. Střed zatmění nastane v 6:13. Měsíc zapadá 6:15, proto délka maximální část bude u nás minimální, závislá na výšce horizontu, kde měsíc zapadne.

Obloha v srpnu

Dominantou noční oblohy v letních měsících je hvězdný pás Mléčné dráhy, který se klene nad našimi hlavami od severu přes zenit k jihu. Že je tento pás složený z obrovského množství hvězd, rozpoznal již italský astronom, matematik a fyzik Galileo Galilei v roce 1610. Galileo patřil k prvním pozorovatelům oblohy dalekohledem. Před pozorováním dalekohledem si lidé neuměli představit, že mohou existovat i další hvězdy, než které jsou vidět na obloze pouhýma očima. To bylo pro mnohé šokující zjištění.

Nad jihojihovýchodem po setmění uvidíme nejdříve hvězdy tzv. letního trojúhelníku. Mezi nejjasnější hvězdy patří Vega v souhvězdí Lyry, pod ní jihovýchodně je Altair, představující oko Orla a nad ní severovýchodně je hvězda Deneb ze souhvězdí Labutě.

Nad severovýchodem nad souhvězdím Andromedy se nachází souhvězdí Persea. Toto souhvězdí má spojitost s každoroční astronomickou podívanou – meteorickým rojem Perseid. Při pozorování světelných stop meteorického roje máme dojem, že "vyletují" ze stejného místa. Proto dostaly jména podle souhvězdí, z kterých tyto iluze vycházejí. Ve skutečnosti se k nám přibližují rovnoběžně a díky perspektivě máme dojem, jako by vycházely ze stejného bodu. Perseidy, tak jako ostatní meteorické roje "pocházejí" z komet. Za kometou se vytváří prachová stopa. Když protne dráhu Země a v průsečíku se Země zrovna nachází, meteorická tělíska vlétnou do její atmosféry a vytvoří světelné stopy. Činnost Perseid se během století příliš neměnila. Proto jsou nejpravidelnější a co do doby svého výskytu nejpopulárnější. V 18. století připadalo maximum činnosti na svátek sv. Vavřince, tj. 10. srpna odtud lidové pojmenování "slzy svatého Vavřince". Na tomto roji se prvně potvrdila domněnka ( E. Chladni, 1861) o souvislosti meteorických rojů s kometami.