Obloha v měsíci prosinci 2016

Viditelnost planet

Merkur zůstává společně se Saturnem nepozorovatelný.

Na večerní obloze bude dominovat Venuše jako Večernice. Její jasnost bude nepřehlédnutelná. Planeta tak svou dominancí vynahrazuje poměrně chudou vánoční nabídku planet. Najdeme ji mezi souhvězdími Střelce a Kozoroha. Zapadá kolem 20. hodiny.

Večer budeme moci ve společnosti Venuše vysoko nad obzorem pozorovat také Mars. Přesouvá se ze souhvězdí Kozoroha do Vodnáře. Zapadá po 21. hodině.

Na ranní obloze vysoko nad jihovýchodem zastihneme pouze Jupiter. Najdeme ho v souhvězdí Panny. Vychází po 1. hodině po půlnoci.

 

Ze zajímavých úkazů vybíráme

14. prosince můžeme pozorovat maximum meteorického roje Geminid. Očekává se až 120 světelných stop za hodinu. Sledování maximální fáze roje bude rušit světlo Měsíce v úplňku. Aktivita roje se odhaduje od 4. do 17. prosince.

21. prosince nastává zimní slunovrat. Slunce vstupuje v 11 hod. 43 min. do znamení Kozoroha. Nastává astronomická zima.

 

Obloha v prosinci

Pozorování kosmických objektů v závěru roku můžeme začít již poměrně brzo, protože Slunce zapadá kolem 16. hodiny a přibližně kolem 18:30 hod. se nad námi otevře nabídka prosincové oblohy. Nad západním obzorem můžeme pozorovat odcházející souhvězdí léta. Je to kosodélník z hvězd tvořících souhvězdí Lyry. V jednom z jeho vrcholů je jedna z nejjasnějších hvězd severní oblohy Vega. Na západ od ní spatříme kříž z hvězd – souhvězdí Labutě – a pod ním souhvězdí Orla.

Po celou noc kraluje na obloze jedno z nejvýraznějších souhvězdí Orion. Představuje postavu lovce, rozkročeného nad obzorem. Tři hvězdy vedle sebe tvoří jeho pas. Pas si můžeme také představit jako tělo motýla a čtyři hvězdy představující ramena a nohy lovce Oriona jako křídla. Protáhneme-li si Orionův pas směrem k obzoru, dostaneme se k nejjasnější hvězdě severní oblohy Síriu, zároveň nejjasnější hvězdě souhvězdí Velkého Psa. Pokud bychom hvězdy pasu Oriona protáhli opačným směrem do mírného obloučku, nalezneme oranžovou hvězdu Aldebaran, nejasnější hvězdu souhvězdí Býka, která představuje oko býka podlité krví. Konce jeho rohů přestavují dvě hvězdy umístěné nad Orionovou hlavou.

K ránu na východní obloze spatříme hvězdy jarních souhvězdí: ležící postavu krále zvířat se vztyčenou hlavou Lva s jasnou hvězdou Regulus, umístěnou jakoby v jeho tlapách.

21. prosince před polednem vstoupí Slunce do znamení Kozoroha. Nastane zimní slunovrat. Období kolem zimního slunovratu, kdy Slunce svítí na obloze nejníže v roce, leží uprostřed studenější části slunečního roku. Během roku rozeznáváme čtyři limitní polohy Slunce. Zimní a letní slunovrat, jarní a podzimní rovnodennost.

Při západu, nebo východu Slunce kolem rovnodennosti je změna azimutu mezi jednotlivými místy obzorového východu Slunce nejrychlejší. Rovnodennosti se nacházejí v období přechodu z jednoho do druhého ročního období a tvoří předěl mezi studenou a teplou částí roku.

Naopak v období slunovratu, kdy je rovina ekliptiky rovnoběžná s rovníkem, je tato změna nepatrná. V průběhu 18 dní kolem dne slunovratu je obzorová sluneční dráha tam a zpátky menší, než je průmět slunečního kotouče, tj. kolem půl obloukového stupně. Člověk vypozoroval, že po zimním slunovratu se zvedá sluneční dráha a otepluje se. Zimní slunovrat byl předky chápán jako oslava nového života, začátku vegetačního cyklu.