Viditelnost planet
V měsíci březnu je nepozorovatelná planeta Venuše. V první polovině noci můžeme spatřit Mars, k ránu Jupiter se Saturnem. Po začátku měsíce bude před východem Slunce pozorovatelný Merkur.
Mars uvidíme v první polovině noci. Najdeme ho v souhvězdí Býka. Zapadá po půlnoci.
Jupiter budeme moci vidět ráno na soumrakové obloze. Vychází na začátku měsíce po 5. hodině, na konci kolem 4. hodiny ranní. Najdeme ho v souhvězdí Kozoroha.
Saturn uvidíme na ranní obloze na začátku měsíce hodinu před východem Slunce, ale v průběhu měsíce se bude viditelnost zlepšovat. Na konci měsíce vychází po 3. hodině. Ve společnosti Jupiteru bude ráno nad jihovýchodním obzorem. Najdeme ho jako planetu Jupiter v souhvězdí Kozoroha.
Merkur bude pozorovatelný po 6. březnu ráno asi hodinu před východem Slunce v těsné blízkosti Jupiteru. V druhé polovině měsíce se bude pomalu vytrácet z oblohy.
Ze zajímavých úkazů vybíráme
10. března nastane před 21. hodinou konjunkce Jupiteru s Měsícem a po 1 hodině konjunkci Saturnu s Měsícem.
19. března budeme moci pozorovat Měsíc v blízkosti Marsu na pozadí souhvězdí Býka s Plejádami.
20. března v 10 hodin 37 minut nastane jarní rovnodennost. Slunce vstupuje do znamení Kozoroha. Nastává astronomické jaro.
Obloha v březnu
Obloha sklonku zimy a začátku jara nabídne nad východním obzorem vycházející jarní souhvězdí a nad jihem a jihozápadem zimní souhvězdí, která pomalu opouští hvězdnou scénu. V polovině března kolem 21. hodiny spatříme nad východním obzorem jednu z nejjasnějších hvězd Arktura ze souhvězdí Pastýře, kterého můžeme vyhledat tak, že protáhneme lomenou oj Velkého vozu do oblouku, po kterém se k této hvězdě dostaneme. Nad jihovýchodem uvidíme další jasnou hvězdu Regulus, nejjasnější hvězdu souhvězdí Lva. Západní část souhvězdí (hlavu a hruď Lva) si můžeme představit jako otazník a v místě tečky najdeme Regulus. Nad jihojihozápadem nízko nad obzorem svítí nejjasnější hvězda severní oblohy Sirius ze souhvězdí Velký pes a nad ním Procyon, nejjasnější hvězda souhvězdí Malého psa. Ještě nad touto hvězdou spatříme dvě nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Blíženců Castor a Pollux. Nad jihozápadem září hvězdy jednoho z nejkrásnějších souhvězdí Orion s typickými třemi hvězdami, které tvoří Orionův pas. Když ho prodloužíme směrem k jižnímu obzoru, narazíme na Sirus. Obráceným směrem trochu výše míří Orionův pás k oranžové hvězdě Aldebaran, nejjasnější hvězdě ze souhvězdí Býka. Pod pasem Oriona spatříme pouhým okem mlhavý obláček. Je to Velká mlhovina v Orionu. Nad severozápadním obzorem můžeme pozorovat další nápadný mlhavý obláček. Tentokrát se jedná o galaxii v souhvězdí Andromedy. Světlo od této hvězdné soustavy, typově podobné Naší galaxii, k nám letí přes dva miliony let.
