Obloha v měsíci květnu 2021

Viditelnost planet

Planetu Merkur budeme moci na večerní obloze pozorovat nad severozápadním obzorem. Večer obloze bude pozorovatelná také Venuše. V první polovině noci spatříme na obloze Mars. Společnost Jupiteru, ozdoby ranní oblohy, bude dělat Saturn.

Merkur bude mít v květnu nejlepší pozorovací podmínky. Planetu můžeme vidět na večerní obloze nad severozápadním obzorem ve společnosti Venuše. Na začátku května zapadá před 22. hodinou. V polovině května bude zapadat dvě hodiny po západu Slunce, tzn. kolem 23. hodiny. Ke konci měsíce pak zapadá kolem 22. hodiny. Jeho pozorovací podmínky se budou zhoršovat. Na konci měsíce mizí v červáncích.

Na večerní obloze bude nad severozápadním obzorem pozorovatelná Venuše. Na začátku měsíce zapadá kolem 21. hodiny, na konci kolem 22:30 hodiny. V polovině měsíce zapadá hodinu po Slunci, na konci měsíce půlhodinu.

Také Mars najdeme na večerní obloze. V první polovině noci ho spatříme vysoko nad západním obzorem v souhvězdí Blíženců. Na začátku měsíce zapadá kolem jedné hodiny, na konci měsíce kolem půlnoci.

Na ranní obloze najdeme v souhvězdí Vodnáře Jupiter. Bude ozdobou květnové ranní oblohy. Už triedrem uvidíme jeho čtyři nejjasnější měsíce. Na kotoučku planety nalezneme dalekohledem výrazné rovníkové pásy. Na začátku měsíce vychází kolem půl čtvrté, na konci kolem půl druhé.

Společnost Jupiteru také vysoko nad jihovýchodním obzorem bude na ranní obloze dělat Saturn. Na začátku května vychází před třetí hodinou, na konci měsíce zapadá hodinu po půlnoci. Najdeme ho v souhvězdí Kozoroha. V dalekohledu uvidíme krásné, poměrně dost rozevřené prstence planety. V blízkosti planety nalezneme dalekohledem největší Saturnův měsíc Titan.

Ze zajímavých úkazů vybíráme

4. května kolem 3. hodiny ranní můžeme nad jihovýchodním obzorem pozorovat seskupení Měsíce, Jupitera a Saturnu.

5. května nastane kolem 5. hodiny ranní maximum meteorického roje eta Akvarid. Očekává se až 50 velmi rychlých světelných stop meteorů za hodinu. Aktivita roje nastává mezi 19. dubnem až 28. květnem.

13. května kolem 21. hodiny nalezneme nad severozápadním obzorem seskupení Měsíce, Merkuru, Venuše a Marsu.

26. května nastane superúplněk. Měsíc se bude nacházet na své dráze v okoli nejbližší vzdálenosti od Země. Jeho průměr dosáhne 33 obloukových minut.

Obloha v květnu

Blížíme se pomalu k letnímu slunovratu, a tudíž bude přibývat denního světla. Uprostřed měsíce Slunce zapadá kolem 20:30 hodiny a pozorování slabších kosmických objektů budeme muset nechat na dobu kolem 22. hodiny. Podíváme – li se v tuto dobu nad západní obzor, uvidíme tam „odcházející“ souhvězdí zimy. Dvojice jasných hvězd Castor a Pollux patří do souhvězdí Blíženců, nad nimi nad severozápadem spatříme Cappelu, nejjasnější hvězdu souhvězdí Vozky. Nad jihozápadem se rozprostírá jarní souhvězdí Lva, znázorňující ležící postavu krále zvířat. Hvězdy tvořící jakoby otazník představují hlavu a jeho hruď, tečka pod otazníkem je nejjasnější hvězda souhvězdí Regulus, kterou Lev „drží“ mezi předními tlapami.

Nad jihem je další souhvězdí jara Panna. Souhvězdí Panny si můžeme představit jako závodnici běžící přes překážkovou dráhu. Tři hvězdy tvoří trup, hvězda kolmo k trupu je ruka, pod ní rovnoběžně zhruba v přímce ležící hvězdy představují rozkročené nohy. Jasná hvězda Spika jakoby tvořila chodidlo nakročené nohy nad překážkou. V blízkosti poledníku svítí jedna z nejjasnějších hvězd severní oblohy Arktur ze souhvězdí Pastýře. Vedle tohoto souhvězdí východním směrem je souhvězdí Herkula, představující tělo svalnatého muže. Pro jednoduchost si ho můžeme představit také jako květináč. Nad východem se objevují dvě jasné hvězdy – Vega z letního souhvězdí Lyry a Deneb z letního souhvězdí Labutě.