Obloha v měsíci září 2021

Viditelnost planet

V září bude nepozorovatelný Merkur a Mars. Večer bude na obloze Venuše, po většinu noci Jupiter se Saturnem.

Venuši uvidíme večer brzy po západu Slunce nad jihozápadním obzorem. Zapadá na začátku měsíce před 21. hod. na konci před 20. hod.

Jupiter budeme moci pozorovat jako výrazný objekt na obloze po většinu noci, kromě rána. Zapadá na začátku měsíce kolem půl páté ráno, na konci kolem třetí hod. Najdeme ho v souhvězdí Kozoroha. Udržuje si stále dobré podmínky k pozorování.

Také Saturn bude na obloze po většinu noci kromě rána. Nachází se jako Jupiter v souhvězdí Kozoroha. Zapadá na začátku září před třetí hod., na konci před půl druhou.

Ze zajímavých úkazů vybíráme

5. září ve 23 hod. budeme moci pozorovat Měsíc v konjunkci s hvězdou Regulus, nejjasnější hvězdou souhvězdí Lva.

22. září v 21. hod. 21 min. nastane podzimní rovnodennost. Slunce vstoupí do znamení Vah. Nastane astronomický podzim.

Obloha v září

První hvězdy, které objevíme na potemňující se obloze jsou nad našimi hlavami a tvoří vrcholy tzv. letního orientačního trojúhelníku, s hvězdami Vegou, Denebem a Altairem. Podle těchto hvězd se na letní obloze můžeme orientovat a nalézt tak i tří nejznámější souhvězdí léta, protože jsou to v jednotlivých souhvězdích hvězdy nejjasnější. Vega, třetí nejjasnější hvězda severní oblohy, leží u horního pravého rohu malého, ale výrazného kosodélníku, který tvoří souhvězdí Lyry.

Vega se výrazně zapsala do historie novodobé astronomie. V roce 1983 byla vypuštěna družice IRAS, které se podařilo právě kolem ní zaregistrovat rodící se planetární soustavu. Kolem Vegy, jejíž stáří odhadujeme na 1,5 miliardy let, obíhá prachový disk. Soustavným nabalováním prachového materiálu na sebe do větších útvarů za miliardy let vzniknou planety.

Deneb ze souhvězdí Labutě (souhvězdí představuje letícího ptáka s rozepjatými křídly) se nachází na konci labutího ocasu. Nejjasnější hvězda v souhvězdí Orla je Altair, představuje oko orla. Tímto souhvězdím prochází hlavní rameno Mléčné dráhy. Její pás klenoucí se oblohou připomíná spíše mlhovinu. Že je Mléčná dráha plná hvězd se můžete přesvědčit, když na ni namíříte třeba lovecký triedr. Odhadem se uvádí, že se skládá z 50 miliard hvězd. Světlo těch vzdálenějších splývá, a tak vytváří pás Mléčné dráhy.

Obdivujeme-li krásu letní oblohy, zastavme se na chvilku také nad původem souhvězdí. Mylný je názor, že souhvězdí obsahují hvězdy, které jsou výmyslem lidským, představují postavy lidí, zvířata a věci. Člověk zobrazil na oblohu svoje představy a tužby, které včlenil do příběhů řeckých bájí, v kterých jsou hlavními hrdiny právě souhvězdí. V jednom případě to ale neplatí. Podívejme se na hvězdy Velkého Vozu, pospojováním hvězd vznikla představa vozu, ale zároveň hvězdy Velkého vozu představují otevřenou hvězdokupu, kde jsou hvězdy fyzikálně spojené gravitací.

Podíváme-li se na oblohu, zdá se nám, že hvězdy jsou umístěny na neviditelné klenbě, jejíž střed je ve středu Země. Tato iluze se stala již ve starověku základem pro vznik představy o vesmíru, uvnitř kterého Země, obklopená sférami, na kterých jsou umístěny planety, i se Slunce, a Měsícem. A poslední sféra – hvězdná uzavírala vesmír. Teprve na konci 18. století se podařilo dokázat, že hvězdný vesmír netvoří hvězdy umístěné na obvodu koule, ale že hvězdy jsou od Země různě daleko a tudíž i hvězdy v souhvězdích jsou různě vzdáleny. Pouze z pohledu pozorovatele stojícího na zemi se promítají zdánlivě do jedné – stejné vzdálenosti.

Procházku letní oblohou pokračujme směrem k západu, září tam hvězda Arktur, nejjasnější hvězda v souhvězdí Pastýře. Vedle tohoto souhvězdí je souhvězdí Severní Koruny, pěkný oblouček hvězd s nejjasnější Gemmou, jejíž jméno v překladu znamená Drahokam. Hluboko pod Pastýřem je málo výrazné souhvězdí zvířetníku Váhy. Sousední souhvězdí Štíra u nás vystupuje jen velmi málo nad obzor, tak že není vidět celé. Klepety je otočeno k Váhám. Hvězda Antares představuje srdce Štírovo. Velkou oblast mezi Pastýřem, Štírem, Lyrou a Orlem zaujímá souhvězdí Hadonoše s Hadem. V souhvězdí Herkula, ač nemá jasných hvězd, poznáme svalnatého hrdinu, postavu – hromotluka.