Obloha v červnu 2024

Viditelnost planet

Merkur a Venuše jsou v červnu nepozorovatelné. Na večerní obloze neuvidíme žádnou planetu. Na ranní obloze budeme moci pozorovat Mars, Saturn a na konci června se připojí Jupiter.

Mars bude na obloze ráno nízko nad východním obzorem. Vychází kolem půl třetí na začátku června, na konci před druhou hodinou. Najdeme jej v souhvězdí Ryb.

Jupiter uvidíme koncem června ráno nízko nad severovýchodním obzorem. Vychází před 4. hodinou na začátku měsíce, na konci před 3. hodinou. Nachází se v souhvězdí Býka.

Saturn můžeme pozorovat ráno nad jihovýchodním obzorem. Vychází kolem půl druhé na začátku měsíce, na konci kolem půlnoci. Najdeme jej v souhvězdí Vodnáře.

Ze zajímavých úkazů vybíráme

20. června nastane letní slunovrat. Ve 22:51 vstupuje Slunce do znamení Raka. Nastává astronomické léto.

27. a 28 června můžeme vidět na ranní obloze Saturn v blízkosti Měsíce.

Letní slunovrat

Pro naše předky byl obzor rozhraním mezi kosmickým a pozemským prostředím. K obzoru hleděl člověk s představou, že je svědkem „zrodu“ kosmického tělesa při jeho východu nad terén. Večer, když kosmické těleso zapadalo, hleděl na jeho „zánik“ při západu pod obzor. Dokonce se můžeme domnívat, že člověk pojem východ a západ neznal, měl je spíše spojené se zrozením a se smrtí. Nejinak tomu bylo u Slunce. Při čekání na východy – zrození Slunce – si lidé všimli, že nevychází na stejném místě obzoru, ale že po něm den po dni postupuje. Za staletí pozorování člověk zjistil, že se jeho obzorová dráha uzavře vratem – Slunce se zastaví, aby několik dní vycházelo na stejném místě obzoru. Pak se jeho směr pohybu otočí a Slunce dospěje po půlroční obzorové pouti k dalšímu vratu – zimnímu slunovratu. Tak to vzniklý kmit, od slunovratu do slunovratu a zpět, představoval dobu jednoho slunečního roku. Čas našich předků nebyl všudy přítomný, ale souvisel pravděpodobně s představou konkrétního tělesa, s jeho obzorovou dráhou, proto se Slunce stalo synonymem času. A vraty, kde se měnil směr obzorového pohybu Slunce, znamenaly zlomové momenty ve slunečním kalendáři. Zimní slunovrat vyznačoval střed studené části roku a letní, střed jeho teplé části.

Letní slunovrat, kterým začíná astronomické léto, zvrátí poměr dne a noci. Noci se budou postupně prodlužovat, dny naopak zkracovat. Ve dnech kolem letního slunovratu nenastane tzv. astronomická noc. Slunce nesestoupí hlouběji než 18 stupňů pod obzor a noc bude doprovázena trvalým přísvitem. Proto je toto období špatné pro pozorování slabých kosmických objektů, jako jsou mlhoviny, hvězdokupy a galaxie,

Obloha v červnu

V polovině června kolem 23. hodiny můžeme nad západem pozorovat jasnou hvězdu Regulus, nejjasnější hvězdu z jarního souhvězdí Lva, nad jihozápadním obzorem další souhvězdí jara, Pannu s jasnou hvězdou Spikou. Směrem k poledníku září hvězda Arktur ze souhvězdí Pastýře, pod ním u obzoru je souhvězdí Štíra. Můžeme si jej představit jako zednické kladívko. Nad ním severněji leží letní souhvězdí Herkula. Vedle něj směrem k východu najdeme další letní souhvězdí: Labuť, Lyru, Orla. Jejich nejjasnější hvězdy tvoří tzv. letní orientační trojúhelník. Nad severovýchodem můžeme pozorovat vycházející podzimní souhvězdí Pegasa, a ještě severněji hvězdy souhvězdí Andromedy a Persea.