Obloha v měsíci říjnu 2019

Viditelnost planet

Merkur a Venuše jsou nepozorovatelné.

Na večerní obloze budeme moci pozorovat Jupiter a Saturn. Na ranní koncem měsíce Mars.

Jupiter bude nad jihozápadním obzorem. Najdeme ho v souhvězdí Hadonoše, zapadá po 20. hodině.

Saturn můžeme sledovat nad jihem a jihozápadem. Zapadá před 23. hodinou. Nachází se v souhvězdí Střelce.

Na oblohu se vrací Mars. Budeme ho moci pozorovat na ranní obloze nízko nad východním obzorem, ale až na konci měsíce, a to jen krátce. Vychází kolem 6. hodiny.

 

Ze zajímavých úkazů vybíráme

3. října bude o půlnoci Měsíc v konjunkci s Jupiterem.

5. října bude o půlnoci nad jihozápadním obzorem Měsíc v konjunkci se Saturnem.

22. října nastane maximum meteorického roje Orionid. Předpokládá se 18 velmi rychlých stop za hodinu. Roj začíná svou aktivitu kolem 2. října a končí 7. listopadu.


Obloha v říjnu

Prohlídku říjnové oblohy začneme nad západním obzorem, kde kolem 21. hodiny nad jihozápadem spatříme hvězdy tzv. letního trojúhelníku – Deneb, Vegu, a Altair. Blízko poledníku můžeme pozorovat podzimní souhvězdí Pegase. Nad ním je jasný mlhavý obláček – galaxie v Andromedě. Nad ní severovýchodně jsou dva obloučky hvězd tvořící souhvězdí Perzea. Na východě vychází souhvězdí zimy Býk s jasnou hvězdou Aldebaran. Nad Orionem, na severovýchodě, můžeme pozorovat jasnou hvězdu Capellu ze souhvězdí Vozky. Před půlnocí vychází Orion.

Z tohoto souhvězdí budou zdánlivě vyletovat světelné stopy meteorů podzimního roje Orionid. Roj meteorů se pozemskému pozorovateli jeví na obloze tak, že ve směrech kde Země křižuje dráhy tělísek meteorického roje, pozoruje větší počet meteorů rozbíhajících se od určitého místa na obloze. Jde o perspektivní jev. Jejich dráhy jsou v atmosféře Země rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdánlivě rozebíhají. Bod, v němž se rozebíhají, se na obloze nazývá radiant. Země se během roku setkává s řadou rojů. Jsou označovány podle toho, v jakém souhvězdí mají radiant.

Původ hmotných částeček o rozměrech milimetrů až několika centimetrů, je jako u ostatních rojů v kometách, od kterých se oddělily a za kometou vytvořily jakousi prachovou stopu. U Orionid se konkrétně jedná o slavnou Halleyovu kometu. Když proud částeček protne dráhu Země, po které se naše planeta pohybuje kolem Slunce, a zároveň se planeta v tomto křížení nachází, dojde k setkání částic s atmosférou Země. Tam rychlostí mnoha kilometrů za sekundu dochází k hoření tělesa. Přitom se vytvoří stopa ionizovaného vzduchu, která na krátký čas jasně zazáří a kterou právě vidíme jako světelný jev – meteor. Světelná stopa se může udržet na obloze až několik sekund.

 

Vážení návštěvníci, v důsledku mimořádných opatření platí povinnost nosit roušku na všech našich akcích. Děkujeme.