Obloha v měsíci lednu 2022

Viditelnost planet

V první polovině ledna uvidíme na večerní obloze Merkur, po celý měsíc pak Jupiter a Saturn, který zmizí z oblohy v první dekádě ledna. Na ranní obloze spatříme Mars. V poslední dekádě se přidá Venuše.

Merkur uvidíme v první polovině měsíce. Zapadá nad jihozápadním obzorem po 17. hodině 30. minutě.

Saturn zapadá nad jihozápadním obzorem kolem 18:30. Nachází se v souhvězdí Kozoroha. Pozorovatelný bude jen v první dekádě ledna.

Jupiter budeme moci vidět na večerní obloze nad jihozápadním obzorem. Na začátku ledna zapadá kolem 20 hodin 30 minut, na konci měsíce po 19. hodině. Nalézá se v souhvězdí Vodnáře.

Mars vychází ráno nad jihovýchodním obzorem. Na začátku ledna je to před šestou hodinou, na konci měsíce po půl šesté. Během měsíce se přesouvá ze souhvězdí Hadonoše do souhvězdí Střelce. Pozorovací podmínky zatím nejsou dobré.

Planeta Venuše bude pozorovatelná v poslední dekádě ledna na ranní obloze v souhvězdí Střelce. Vychází ráno kolem půl šesté.

Ze zajímavých úkazů vybíráme

3. ledna nastane kolem 22. hodiny maximum meteorického roje Kvadrantid. Očekává se až 120 velmi rychlých světelných stop za hodinu. Aktivita roje začíná na konci prosince a končí v polovině ledna.

4. a 5. ledna můžeme pozorovat na večerní obloze nízko nad jihozápadním obzorem seskupení Měsíce, Merkuru, Jupitera a Saturnu.

29. ledna bude k vidění na ranní obloze nad jihovýchodem seskupení Měsíce, Marsu a Venuše.

Obloha v lednu

Při pohledu na zimní souhvězdí v polovině ledna po 20. hodině upoutá náš zrak nad jihojihovýchodem souhvězdí Oriona. Pod třemi hvězdami Orionova pasu se nachází zrakem viditelná Velká mlhovina v Orionu. Plynoprachová mlhovina je od nás vzdálená 978 světelných roků. Nad souhvězdím se nachází souhvězdí Býka. Hlavu Býka "tvoří" otevřená hvězdokupa Hyády. Nad souhvězdím je další otevřená hvězdokupa Plejády neboli Kuřátka. Je viditelná pouhým okem. Jedná se o druhou nejjasnější otevřenou hvězdokupu na naší obloze. Z celkového počtu 250 hvězd jich pouhým okem za dobrých pozorovacích podmínek spatříme deset. Hvězdokupa je od nás vzdálená 391 světelných let.

Nad tímto souhvězdím směrem k východu svítí dvojice jasných hvězd Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců. Nad jihozápadem se nalézá souhvězdí Andromedy. Poznáme ho podle mlhavého obláčku. Představuje pouto, kterým byla podle báje připoutána princezna Andromeda k mořskému útesu. Tento obláček je spirální galaxií, která je podobná té naší, je však o něco menší. Světlo z ní k nám letí přes dva miliony let. Pod souhvězdím Adromedy směrem západním nalezneme velké souhvězdí okřídleného koně Pagase. Nad severozápadem svítí hvězdy jakoby rozestavěné do kříže – letní souhvězdí Labutě.