Viditelnost planet
V červnu nebudeme moci pozorovat Merkur. Na večerní obloze neuvidíme žádnou planetu, teprve v druhé polovině noci vychází Saturn, ráno pak Venuše, Mars a Jupiter.
Saturn uvidíme na obloze v druhé polovině noci v souhvězdí Kozoroha. Vychází kolem půl jedné na začátku června, na konci po 23. hod.
Jupiter bude na obloze ráno vysoko nad jihovýchodním obzorem, najdeme jej v souhvězdí Ryb. Vychází běhen měsíce mezi druhou a půl jednou.
Mars budeme moci pozorovat ráno vysoko nad jihovýchodním obzorem. Nachází se v souhvězdí Ryb. Vychází na začátku června kolem druhé hod., na konci po jedné hod.
Venuši uvidíme ráno nízko nad východním obzorem. Vychází na začátku měsíce před půl čtvrtou, na konci před třetí hodinou. Najdeme ji v souhvězdí Berana.
Ze zajímavých úkazů vybíráme
21. června nastane v 11 hod. 14 min. letní slunovrat, Slunce vstupuje na znamení Raka. Nastává astronomické léto.
Od 21. do 23. června budeme moci sledovat ráno nad východním až jihovýchodním obzorem seskupení Měsíce, Jupiteru a Marsu.
Letní slunovrat
Obzor našim předkům představoval rozhraní mezi kosmickým a pozemským prostředím. K obzoru hleděl člověk s představou, že je svědkem „zrodu“ kosmického tělesa při jeho východu nad terén a večer, když kosmické těleso zapadalo, hleděl na jeho „zánik“ při západu pod obzor. Dokonce se můžeme domnívat, že pojmy východ a západ neznal, měl je spojené se zrozením a se smrtí.
Nejinak tomu bylo u Slunce. Při čekání na východy, zrození Slunce, si lidé všimli, že nevychází na stejném místě obzoru, ale že po něm den po dni postupuje. Za staletí pozorování člověk zjistil, že se jeho obzorová dráha uzavře vratem – Slunce se zastaví, aby několik dní vycházelo na stejném místě obzoru. Pak se jeho směr pohybu otočí a Slunce dospěje po půlroční obzorové pouti k dalšímu vratu. Tak vzniklý kmit, od slunovratu do slunovratu a zpět, představoval dobu jednoho slunečního roku. Čas našich předků nebyl všudy přítomný, ale souvisel pravděpodobně s představou konkrétního tělesa, jeho obzorovou dráhou, proto se Slunce stalo synonymem času. A vraty, kde se měnil směr obzorového pohybu Slunce, znamenaly zlomové momenty ve slunečním kalendáři. Zimní slunovrat vyznačoval střed studené části roku a letní střed jeho teplé části.
Letní slunovrat, kterým začíná astronomické léto, zvrátí poměr dne a noci. Noci se budou postupně prodlužovat, dny naopak zkracovat. Ve dnech kolem letního slunovratu nenastane tzv. astronomická noc. Slunce nesestoupí hlouběji než 18 stupňů pod obzor a noc bude doprovázena trvalým přísvitem.
Obloha v červnu
V polovině června kolem 23. hodiny můžeme nad západem pozorovat jasnou hvězdu Regulus, nejjasnější hvězdu z jarního souhvězdí Lva, nad jihozápadním obzorem další souhvězdí jara, Pannu s jasnou hvězdou Spikou. Směrem k poledníku září hvězda Arktur ze souhvězdí Pastýře, pod ním u obzoru je souhvězdí Štíra. Můžeme si jej představit jako zednické kladívko. Severním směrem nad ním leží letní souhvězdí Herkula. Vedle něj směrem k východu najdeme další letní souhvězdí, Labuť, Lyru, Orla. Jejich nejjasnější hvězdy tvoří tzv. letní orientační trojúhelník. Nad severovýchodem můžeme pozorovat vycházející podzimní souhvězdí Pegasa, a ještě severněji hvězdy souhvězdí Andromedy a Persea.
