Viditelnost planet
Merkur je i v září stále nepozorovatelný. Po celou noc uvidíme na obloze Jupiter, po většinu noci kromě večera Mars a kromě rána Saturn. Venuše zůstává na ranní obloze, ale jen v první polovině září.
Po celou noc bude na obloze Jupiter. Na začátku září vychází kolem 20. hodiny, na konci kolem 19. Planetu najdeme v souhvězdí Ryb.
Mars budeme moci pozorovat po většinu noci s výjimkou večera. Najdeme jej v souhvězdí Býka. Vychází na začátku měsíce po 22. hodině. na konci kolem 21:30.
Saturn budeme pozorovat po většinu noci kromě rána. Vychází v průběhu Měsíce mezi 18. a 17. hodinou. Najdeme ho v souhvězdí Kozoroha.
Venuše bude na nebi v první polovině měsíce ráno nízko nad východním obzorem. Vychází kolem páté.
Ze zajímavých úkazů vybíráme
7. září bude na ranní obloze Mars v blízkosti nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka Aldebaran.
23. září ve 3 hod. 4 min. vstupuje Slunce do znamení Vah. Nastává podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim.
Obloha v září
První hvězdy, které objevíme na potemňující se obloze jsou nad našimi hlavami a tvoří vrcholy tzv. letního orientačního trojúhelníku, s hvězdami Vegou, Denebem a Altairem. Vega, třetí nejjasnější hvězda severní oblohy, leží u horního pravého rohu malého, ale výrazného kosodélníku, který tvoří souhvězdí Lyry. Vega se výrazně zapsala do historie novodobé astronomie. V roce 1983 byla vypuštěna družice IRAS, které se podařilo právě kolem této hvězdy zaregistrovat rodící se planetární soustavu v podobě planetárního disku. Soustavným nabalováním prachového materiálu na sebe do větších útvarů za miliardy let pravděpodobně vzniknou planety.
Deneb ze souhvězdí Labutě (souhvězdí představuje letícího ptáka s rozepjatými křídly) se nachází na konci labutího ocasu. Nejjasnější hvězda v souhvězdí Orla je Altair, představuje oko orla. Tímto souhvězdím prochází hlavní rameno Mléčné dráhy. Její pás klenoucí se oblohou připomíná spíše mlhovinu. Že je Mléčná dráha plná hvězd se můžete přesvědčit, když na ni namíříte třeba lovecký triedr. Odhadem se uvádí, že se skládá až z 50 miliard hvězd. Světlo těch vzdálenějších splývá, a tak vytváří pás Mléčné dráhy.
Obdivujeme-li krásu letní oblohy, zastavme se na chvilku také nad původem souhvězdí. Mylný je názor, že souhvězdí obsahují hvězdy, které jsou gravitačně vázány, mají tedy fyzikální vazby. Souhvězdí jsou ale lidským výmyslem, představují postavy lidí, zvířata a věci. Člověk zobrazil na oblohu svoje představy a tužby, které včlenil do příběhů řeckých bájí, v kterých jsou hlavními hrdiny právě souhvězdí. V jednom případě to ale neplatí. Podívejme se na hvězdy Velkého vozu (patřící do souhvězdí Velké medvědice): pospojováním hvězd vznikla představa vozu, ale zároveň hvězdy Velkého vozu představují otevřenou hvězdokupu, kde jsou hvězdy fyzikálně spojené gravitací.
Procházku letní oblohou pokračujme směrem k západu, září tam hvězda Arktur, nejjasnější hvězda v souhvězdí Pastýře. Vedle tohoto souhvězdí je souhvězdí Severní Koruny, pěkný oblouček hvězd s nejjasnější Gemmou, jejíž jméno v překladu znamená Drahokam. Hluboko pod Pastýřem je málo výrazné souhvězdí zvířetníku Váhy. Sousední souhvězdí Štíra u nás vystupuje jen velmi málo nad obzor, tak že není vidět celé. Klepety je otočeno k Váhám. Blízkost souhvězdí k obzoru vzhledem ke světelnému znečištění zhoršuje jeho pozorování. Hvězda Antares, nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí, představuje srdce Štírovo. Velkou oblast mezi Pastýřem, Štírem, Lyrou a Orlem zaujímá souhvězdí Hadonoše s Hadem. V souhvězdí Herkula, ač nemá jasných hvězd, poznáme svalnatého hrdinu. Jeho tělo připomíná květináč.
