Obloha v září 2024

Na zářijové večerní obloze spatříme Venuši, ve druhé polovině noci Mars. Po většinu noci kromě večera budeme moci pozorovat Jupiter, po celou noc Saturn a na ranní obloze v první polovině měsíce Merkur.

Viditelnost planet

Merkur je pozorovatelný v první polovině měsíce ráno nad východním obzorem. Po 17. září začíná planeta klesat k obzoru a období viditelnosti končí. Na začátku měsíce vychází kolem půl páté a v polovině září před půl šestou.

Venuši uvidíme večer nad západním obzorem. Najdeme jí v souhvězdí Panny. Zapadá před 20:30. na začátku září a na konci kolem 19:30.

Mars můžeme pozorovat ve druhé polovině noci. Vychází před půlnocí na začátku měsíce, a na konci půl hodiny před půlnocí. Jeho viditelnost se zlepšuje. Planeta přechází v polovině měsíce ze souhvězdí Býka do souhvězdí Blíženců.

Také u planety Jupiter se pozorovací podmínky zlepšují. Planeta bude na obloze po většinu noci kromě večera. Najdeme jí v souhvězdí Býka. Vychází před 23. hodinou. na začátku, a na konci září před 22. hodinou.

Saturn budeme moci pozorovat po celou noc. Planeta se nachází na vrcholu pozorovatelnosti. Zapadá v září mezi půl sedmou a pátou hodinou. Najdeme jí v souhvězdí Vodnáře.

Ze zajímavých úkazů vybíráme

18. září budeme moci téměř v celém svém průběhu pozorovat částečné zatmění Měsíce. Měsíc v průběhu zatmění u nás zapadá kolem 6:40, a výstup Měsíce z polostínu nastane v 6:47, tzn. že výstup neuvidíme. Stínem Země bude zakryto 8 % povrchu. Toto zatmění je jediné, které můžeme tento rok z našich zeměpisných šířek pozorovat.

22. září nastane ve 14:44 podzimní rovnodennost. Slunce vstupuje do znamení Vah. Nastane astronomický podzim.

23. a 24. září můžeme pozorovat v druhé polovině noci seskupení Měsíce, planet Jupiter a Mars a otevřené hvězdokupy Plejády a nejjasnější hvězdy v souhvězdí Býka Aldebaran.

V noci z 26. na 27. září prochází Jupiter okrajem Plejád.

Obloha v září

První hvězdy, které objevíme na potemňující se obloze jsou nad našimi hlavami a tvoří vrcholy tzv. letního orientačního trojúhelníku, s hvězdami Vegou, Denebem a Altairem. Podle těchto hvězd se na letní obloze můžeme orientovat a nalézt tak i tří nejznámější souhvězdí léta, protože jsou to v jednotlivých souhvězdích hvězdy nejjasnější. Vega, třetí nejjasnější hvězda severní oblohy, leží u horního pravého rohu malého, ale výrazného kosodélníku, který tvoří souhvězdí Lyry. Deneb ze souhvězdí Labutě (souhvězdí představuje letícího ptáka s rozepjatými křídly) se nachází na konci labutího ocasu. Nejjasnější hvězda v souhvězdí Orla je Altair, představuje oko orla. Tímto souhvězdím prochází hlavní rameno Mléčné dráhy. Její pás klenoucí se oblohou připomíná spíše mlhovinu. Že je Mléčná dráha plná hvězd se můžete přesvědčit, když na ni namíříte třeba lovecký triedr. Odhadem se uvádí, že se skládá z 50 miliard hvězd. Světlo těch vzdálenějších splývá, a tak vytváří pás Mléčné dráhy.

Procházku letní oblohou pokračujme směrem k západu, září tam hvězda Arktur, nejjasnější hvězda v souhvězdí Pastýře. Vedle tohoto souhvězdí je souhvězdí Severní koruny, pěkný oblouček hvězd s nejjasnější Gemmou. Hluboko pod Pastýřem je málo výrazné souhvězdí zvířetníku Váhy. Sousední souhvězdí Štíra u nás vystupuje jen velmi málo nad obzor, takže není vidět celé. Klepety je otočeno k Váhám. Hvězda Antares představuje Štírovo srdce. Velkou oblast mezi Pastýřem, Štírem, Lyrou a Orlem zaujímá souhvězdí Hadonoše s Hadem.