Viditelnost planet
Jediná planeta, která nebude v září na obloze, bude Mars. Po celou noc budeme moci sledovat Saturn a kromě večera Jupiter. V tomto měsíci bude na ranní obloze Venuše, v druhé polovině září přibude Merkur. Planety budou mít dobrou viditelnost.
Saturn bude na obloze po celou noc. V tomto měsíci je na vrcholu svojí pozorovatelnosti v tomto roce. Nachází se v souhvězdí Vodnáře. Vychází kolem 19. hod. na začátku, na konci září před 18. hod.
Jupiter budeme moci sledovat po většinu noci kromě večera. Najdeme jej v souhvězdí Berana. Vychází po 21. hod. na začátku září, na konci kolem 20. hod.
Venuše bude na obloze ráno nad východním obzorem. Začíná doba její nejlepší viditelnosti v roce. Ke konci září se přesune ze souhvězdí Raka do Lva. Na začátku měsíce vychází kolem 4. hod., na konci kolem 3. hod.
Merkur budeme moci pozorovat v druhé polovině měsíce ráno nad východním obzorem. Nastává doba jeho nejlepší viditelnosti, která začíná v polovině září. Vychází kolem 5. hod.
Ze zajímavých úkazů vybíráme
4. až 6. září po většinu noci kromě večera můžeme sledovat seskupení Měsíce, Jupiteru, Aldebaranu (nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Býka) a otevřené hvězdokupy Plejády.
11. září bude na ranní obloze Měsíc v blízkosti planety Venuše.
23. září nastane v 8:50 podzimní rovnodennost, Slunce vstupuje do znamení Vah. Nastává astronomický podzim.
Obloha pozdního léta
První hvězdy, které objevíme na potemňující se obloze jsou nad našimi hlavami a tvoří vrcholy letního orientačního trojúhelníku, Vega, Deneb, Altair. Podle těchto hvězd se na letní obloze můžeme orientovat a naleznout tak i tři nejznámější souhvězdí léta. Vega leží u horního pravého rohu malého, ale výrazného kosodélníku, který tvoří souhvězdí Lyry. Deneb ze souhvězdí Labutě se nachází na konci labutího ocasu. Nejjasnější hvězda v souhvězdí Orla je Altair, představuje oko orla. Tímto souhvězdím prochází hlavní rameno Mléčné dráhy. Její pás klenoucí se oblohou připomíná spíše mlhovinu. Že je Mléčná dráha plná hvězd se můžete přesvědčit, když na ni namíříte třeba lovecký trieder.
Procházku letní oblohou pokračujme směrem k západu, září tam hvězda Arktur, nejjasnější hvězda v souhvězdí Pastýře. Vedle tohoto souhvězdí je souhvězdí Severní koruny, pěkný oblouček hvězd s nejjasnější Gemmou. Hluboko pod Pastýřem je málo výrazné souhvězdí zvířetníku Váhy. Sousední souhvězdí Štíra u nás vystupuje jen velmi málo nad obzor, takže není vidět celé. Klepety je otočeno k Váhám. Hvězda Antares představuje Štírovo srdce. Velkou oblast mezi Pastýřem, Štírem, Lyrou a Orlem zaujímá souhvězdí Hadonoše s Hadem.
Letní úplněk působí velice přátelsky. Bývá hluboko na jihu, nízko nad obzorem po celou noc. Osvětluje oblohu téměř zespodu a dodává jí zvláštní něžný světelný závoj.
Někteří lidé považují souhvězdí za objekty rovnocenné těm, které tvoří vesmír, jako jsou hvězdy, hvězdokupy, mlhoviny, galaxie. To je ovšem omyl. Souhvězdí jsou výmyslem lidským. Člověk pospojoval myšlenými čarami hvězdy do obrazců, představujících postavy lidí, zvířata a věci. Zobrazil na oblohu svoje představy a tužby, které včlenil do příběhů řeckých bájí, v kterých jsou hlavními hrdiny právě souhvězdí. V jednom případě to ale neplatí. Podívejme se na hvězdy Velkého vozu. Pospojováním hvězd vznikl vůz, ale zároveň hvězdy představují otevřenou hvězdokupu, jako jsou například Plejády, nacházející se v souhvězdí Býka, které můžeme pozorovat před východem Slunce.
Budeme-li sledovat pohyb hvězd a celých souhvězdí během noci, pozorujeme jejich zdánlivý pohyb. Ten je způsobený otáčením Země kolem své osy v opačném směru jednou za 24 hodin. Starověcí astronomové, ale zdánlivý pohyb považovali za skutečný, spatřovali v něm důkaz o nehybné Zemi uprostřed vesmíru, kolem které obíhají všechna kosmická tělesa.
